Pozdně barokní sousoší Piety z roku 1725 se soklovou architekturou je vytesáno z černovického pískovce. Sousoší spočívá na nízkým obvodovým stupněm vroubené dvouetážové soklové architektuře čtyřbokého půdorysu s konkávním projmutím bočních stěn a lehce konvexně vyklenutou čelní stěnou. Přední nároží jsou opatřena nakoso vytočenými pilastry s toskánskými hlavicemi, čela pilastrů nesou jednoduchý reliéfní rozvilinový a květinový dekor. V dolní části soklové architektury býval dle starších podkladů německý nápis: „O Ihr alle die ihr/ den weeg vorüber/ gehet, mercket doch/ und sehet ob ein Schmertz/[---] en sey der Meinen/ Schmertzen gleich sey“, který však dle stop kamenického přesekání ploch byl zřejmě záměrně zlikvidován bezprostředně po druhé světové válce a dnes je zcela nezřetelný. Na pravém boku dolní etáže soklové architektury se nachází relativně dobře zachovalý latinský rytý, převážně majuskulní dedikační nápis s chronogramem dávajícím rok 1725: HONORI ET VENERA/TIONI IESV PATRI/ ET/ MATRIS DOLOROSae/ POSVIT CLIENS/TE[-]VM DEVOTI/ COMOTOVSIS// - z malé části rovněž narušený. V hloubkách některých partií písma byly průzkumem zjištěny lokální fragmenty červeného odstínu, které byly při posledním restaurátorském zásahu podpořeny retuší. Čelní a boční strany horní, jednoduchou profilovanou římsou horizontálně odsazené etáže jsou opatřeny nízkými reliéfy s následujícími výjevy: na bocích Narození a Zmrtvýchvstání Páně, na čelní straně duše v očistcových plamenech uchylující se k ukřižovanému Ježíši (pro značné poškození modelace dnes rozeznatelné jen zčásti). Vrcholové sousoší představuje kompozičně horizontální Pietu. Sedící Panna Maria má na klíně položeno bezvládné tělo syna Ježíše s levou rukou spočívající na bederní roušce v klíně a volně spuštěnou pravou rukou, jehož hlavu podpírá pravou rukou, zatímco levá je přiložena exaltovaně k hrudi a hlava zahalená v roušce s masivními záhyby hledí s odevzdaným pohledem k nebesům. Okolo hlavy byla při posledním restaurátorském zákroku roku 2018 osazena rekonstruovaná plná kruhová svatozář. Formálně pojetí sochy volně vychází z milostné sošky Piety z Bohosudova, je však výrazně barokně dramatizováno jak prohloubením dojmu tíže mrtvého Ježíšova těla, jehož linie přes koleno vypjatým hrudníkem, zvrácenou hlavou a propadlým břichem sleduje prohlubeň v Mariině klíně, tak pojetím záhybů roucha a výrazem obličeje. Přestože autorství sochy není známo, jde o poměrně kvalitní práci související s některou z regionálních sochařských dílen a současně doklad svébytné umělecky kvalitní barokní transformace staršího vzoru milostné sošky z nejvýznamnějšího severočeského mariánského poutního místa Bohosudov (zprostředkovaný chomutovskou jezuitskou kolejí).