Objekt „Soutok Jezerního potoka s kanálem a propustek“ byl zřízen na „starém“ kanále, vybudovaném v první etapě výstavby ing. Josefem Rosenauerem v letech 1789 až 1793. Umožňuje přívod vody z Jezerního potoka (Seebach) do kanálu včetně regulace jejího množství, nebo pouhé křížení vody potoka s kanálem, anebo vypouštění vody z kanálu. V dochované podobě pochází pravděpodobně z roku 1863 a 1867. Jde o významný objekt, neboť Jezerní potok, ústící z Plešného jezera, byl jedním z největších zdrojů vody pro plavbu dřeva. Na kanále vybudované dílo, skládající se z křížení, soutoku a propustku, je kamenné, pouze mostek, převádějící vodu Jezerního potoka (křížení), je dřevěný. Kanál v místě tohoto objektu má podélnou osu zhruba ve směru východ – západ, v délce 8,20 m je rozšířen z 2,40 m na 3,30 m a jeho stěny jsou zvýšené a kolmé, vyzděné z kamenných opracovaných kvádrů. V horní části severní stěny kanálu úseku mezi šikmým vtokem a křížením, je u východního konce vytesán letopočet 1867. V těsné blízkosti křížení jsou stěny kanálu vyzděny z drobnějšího lomového kamene. Dno kanálu je vyloženo nepravidelnou kamennou dlažbou z plochých kamenů větších rozměrů. Jezerní potok přitéká ke kanálu z jižní strany z přilehlého svahu. V předpolí kanálu je koryto potoka, dosud přírodní, regulováno, jeho stěny jsou vyloženy tesanými kamennými kvádry. V tomto místě se přítok rozdvojuje do dvou ramen. Rameno, směřující kolmo na kanál, o šířce 230 cm a výšce cca 64 cm, je ramenem křížení a převádí vodu přes plavební kanál dřevěným korytem šířky 177 cm, které je uloženo do odsazení (kapsy) východní stěny ramene v délce 164 cm při hloubce 20 cm. Jeho dno je vyloženo nepravidelnou kamennou dlažbou. Druhé rameno směřuje ke kanálu šikmo od jihozápadu, šířky 200 cm a výšky cca 72 cm, je ramenem soutoku a napouští plavební kanál vodou z potoka. Jeho dno je upraveno ve větším spádu, vyloženo je opracovanými kamennými deskami mezi třemi dřevěnými příčnými prahy. Prostor mezi oběma rameny a kanálem tvoří trojúhelník se stranami o délkách 4,23 m, 5,30 m a 6,95 m, jehož horní pochůzná plocha je vyložena kamennými deskami. V jižním rohu trojúhelníku, na straně proti přítoku vody potoka, je osazen opracovaný kvádr složitějšího tvaru, do jehož nároží jsou vytesány kapsy 8,5 x 8,5 cm, které s kapsami ve stěně na protilehlé straně zděného ramene umožňovaly vložení dřevěných hradítek částečné nebo úplné uzavření průtoku vody toho kterého ramene. Tím mohl být v době plavení dřeva uzavřen odtok vody potoka v jeho původním směru a vodou byl napouštěn kanál. Nebo naopak v době, kdy se neplavilo, voda dřevěným korytem přecházela kanál a zásobovala vodou objekty v dolních polohách Šumavy, které měly k tomuto toku vodní právo. Druhou částí tohoto díla je propustek, který je vybudován na levé straně plavebního kanálu. Propustek je rozšířen, neboť je do něho zaústěno i dřevěné koryto, převádějící vodu Jezerního potoka, jeho šířka je 5,37 m a délka 6,82 m. Ústí (stavidlo) propustku je umístěno na východní straně 820 cm dlouhého kamenného čela, jeho šířka je 151 cm, výška není uzavřena, vymezuje jí pouze konstrukce mostu, ve dně je uložen široký kamenný práh. Horní plocha čelní zdi je do šířky 175 cm vyložena kamennými deskami. V bocích ústí propustku 85 cm od líce jsou v protilehlých stěnách vytesány 8 cm široké svislé kapsy, umožňující vložením dřevěných hradítek regulovat nebo zcela uzavřít odtok vody z kanálu. Nad ústím vpusti do propustku je vystavěno kamenné stavidlo, vytesané z nového kamene, jehož svislé sloupky, průřezu 24,5 x 31 cm a 25 x 30 cm, jsou zapuštěny do zdiva čela propustku, 74 a 80 cm od jeho líce. Přeloženy jsou překladovým kamenem délky 290 cm, shodné šířky a výšky 31 cm. Tato konstrukce stavidla v dané podobě čela propustku nemá opodstatnění. Na opačné, západní straně čelní zdi propustku je v koruně zdiva vynechána 199 cm široká a 57 cm hluboká kapsa, do které je osazeno dřevěné koryto křížení potoka s kanálem. Tato kapsa není umístěna přesně proti ramenu koryta na druhé straně kanálu, ale je posunuta o cca 30 cm východněji, čímž dřevěné koryto musí být osazeno mírně šikmo. Stěny propustku jsou vyzděny z pěti řad opracovaných kamenných kvádrů s vždy stejných výšek v každé řadě (odspodu o výškách: 40; 32; 39; 49 a 40 cm). Výška stěn na severních koncích je 200 cm. Stěny jsou v horní části na svých koncích v délce 55 cm okoseny. Na vnitřní straně západní stěny na okoseném kvádru délky 141 cm je ve vytesaném rámci rozm. 65 x 25 cm uveden letopočet 1863, s výškou písma 13 cm. Písmo včetně rámečku je vytaženo tmavě červenou barvou. Na zdi propustku navazují severním směrem do určité vzdálenosti šikmé tarasní zdi z lomového kamene, zpevňující zemní svahy zahloubeného koryta potoka. Dno koryta propustku je v mírném spádu k severu a je vyloženo nepravidelnou kamennou dlažbou do třech příčných kamenných prahů šířek 40 a 42 cm. Horní (jižní) práh je zlomený a ve zlomu přizvednutý. Kanál propustku býval od prvopočátku překlenut dřevěným mostkem s oboustranným zábradlím, jež se v původní podobě a materiálu pochopitelně nedochoval a současný mostek je novodobý. Jeho mostovku tvoří dřevěné trámy, vynesené čtyřmi válcovanými I profily výšky 35 cm, které jsou osazeny na ozubu svislého zdiva propustku a prostor mezi jednotlivými profily je vyplněn zdivem z lomového kamene s pojivem z betonu. Boční viditelná strana I profilu na severní straně je obložena prkny za pomoci křížových šroubů. Současný most je osazen pouze jedním dřevěným zábradlím a straně odtoku. Tento most není předmětem památkové ochrany. Severozápadně od křížení potoka s kanálem byla původně přes kanál osazena dřevěná lávka, která se do dnešních dnů nedochovala a ani nebyla zhotovena její replika. Objekt křížení potoka s propustkem byl průkazně opravován na podzim roku 1987.