Budova postavená pro Moravskoostravskou spořitelnu představuje výraznou dominantu, nacházející se ve složité urbanistické situaci na náměstí Dr. E. Beneše a křížení ulic Zámecké s ulicí Tyršovou. Objekt byl postaven jako reprezentační sídlo finanční instituce města Moravské Ostravy. Dům tvoří nárožní hlavní, věžově koncipované křídlo orientované do náměstí Dr. Beneše i do Zámecké a Tyršovy ulice. Na toto hlavní, do náměstí vysunuté nárožní křídlo navazuje boční křídlo orientované hlavním průčelím do téhož náměstí a druhé boční křídlo směřující do Tyršovy ulice. V podélném křídle, začleněném do daného bloku a orientovaném do náměstí, sídlila městská knihovna a v 90. letech 20. století si jej pro své účely adaptovala Česká spořitelna. V bočním křídle orientovaném do Tyršovy ulice jsou situovány kanceláře. Členitou hmotu o třech křídlech, dispozičně vzájemně propojených, rozdělují uvnitř hmotové kompozice na jednotlivé části tři světlíky, které slouží k prosvětlení vnitřních komunikačních prostor domu. Hlavní křídlo se do náměstí orientuje monumentálně pojatým čelním západním průčelím s představeným širokým schodištěm se žulovými stupni, prostřednictvím kterého je přístupný jak hlavní vchod do ústředního křídla, tak i boční vchody, umístěné v moderně řešené arkádě obložené deskami ze slezské jemnozrnné žuly.Hlavní vchod, situovaný ve zvýšené části parteru hlavního křídla, je utvářen v podobě kubicky pojatého a kamennými deskami černé leštěné žuly se stříbřitými zrny obloženého zkoseného portálu s prosklenou kovovou výplní a dveřmi. Sokl hlavního křídla je obložen žulovými deskami až do úrovně zvýšeného přízemí. Nad něj je fasáda z umělého kamene s přízedními pilíři v podobě pilastrů vysokého řádu, zakončenými nad třetím patrem kubickými hlavicemi, obloženými opět žulovými deskami. Stejné členění mají i fasády směrem k jinu a východu hlavního křídla. V úrovni zvýšeného přízemí prosvětlují bývalou bankovní dvoranu velká, v nárožích zalomená kastlíková dřevěná okna, specificky navržená pro tento účel. Ve vyšších podlažích jsou užita obdélná a mírně obdélná (téměř čtvercová) kastlíková dřevěná okna. Okna přízemí jsou vložena do kamenného obkladu, okna prvního patra dosedají na zmíněný kamenný obklad, okna dalších dvou podlaží (druhého a třetího patra) dosedají na dělené parapetní římsy. Hlavní křídlo završuje nečleněný překlad, dosedající na kamenné hlavice pilastrů. Nad překladem je hmota křídla odsazena v podobě jakési „negativní“ korunní římsy. Nad tuto rovinu se zvedá převýšená atika v podobě lapídární koruny, završující věžově komponované hlavní křídlo spořitelny. Atika má podobu omítané zdi členěné lizénami a zakončené jednoduchou římsou. Průčelí bočních křídel do náměstí i do Tyršovy ulice mají puristický výraz. Parter až do výše parapetu oken prvního patra je řešen v kamenném obkladu ze žulových desek. Vyšší podlaží jsou omítaná, přičemž je člení lizénový řád a mezi nimi rastr tvořený mírně obdélnými dřevěnými kastlíkovými okny, dosedající na dělené parapetní římsy. Uliční fasády těchto křídel završuje dvakrát odsazená korunní římsa. Směrem do náměstí se nad římsou zvedá obnovená mansardová střecha s okny podkroví. Do světlíků i dvora jsou orientovány jednoduché omítané fasády s okny provozních místností a chodeb. Jeden světlík na půdoryse U se z perspektivy exteriéru objektu nachází v druhém až třetím patře hlavního křídla nad bankovní dvoranou a otevírá se do terasy v úrovni podkroví. Další dva světlíky mají lichoběžníkové půdorysy a oddělují provozní části v boční sekci objektu mezi hlavním a oběma bočními křídly.