Vnější východní průčelí budovy je destiosé s asymetricky umístěným akcentem architektonické kompozice – lichoběžníkovým šítovým nástavcem. Štít završuje naopak symetricky uspořádaný trojosý ústřední prvek průčelí evokující svou strukturou štítový rizalit, který zde však chybí (fasády budovy postrádají výrazné vertikální i horizontální tektonické členění). Průčelí strukturují jen lizénové rámce tvořící pole, v nichž jsou prolomeny pravoúhlé okenní otvory a vstupy a střídmý geometrický dekor tvořený plasticky vystupujícími obdélníky v parapetních výplních oken v patře. Horizontální pás završující lizénovou strukturu fasády ukončuje vyložená korunní římsa s jemnou profilací s laloškou a výžlabkem. Lizénová struktura průčelí je pod štítem roztržena – včetně rozdělení korunní římsy na dva úseky, a ve volném poli pod středem štítu je vůči štítu symetricky prolomena osa dvou pravoúhlých vstupů nad sebou – hlavního v přízemí a vstupu na balkon v patře – a nad nimi lunetového okenního otvoru v ploše štítu. Vstup v patře je lemován širokým vertikálním pásem přeťatým úsekem římsy a ukončeným na způsob pilastru římsovou hlavicí, do níž je vsazena pozdně gotická kamenná heraldická deska (popsaná níže) zespodu doplněná úsekem římsy se stylizovanou geometrickou čabrakou. Balkon před vstupem v patře se nedochoval, aktuálně jsou do stěny průčelí vsazeny čtyři kované konzoly s volutovými ornamenty, zhotovené podle historické fotodokumentace. Hlavní vstup v přízemí (z hlediska celku asymetricky v 6. ose zleva), de facto bez portálového orámování, je však pozoruhodně opatřen hlubokou, na vertikálních stranách konvexně zaoblenou špaletou nahoře ostře přeťatou do rovného překladu. Ve vstupu jsou zavěšeny dvoukřídlé dveře rámové konstrukce s dochovaným kovaným rokajovým emblémem kolem klíčové dírky. Dvorní průčelí je v patře šestiosé (šestá osa zleva je zaslepena), v přízemí je prolomeno nepravidelně rozmístěnými pravoúhlými otvory a vstupy různých velikostí. Vzhledem k torzálnímu dochování dvorní fasády je zřejmé jen to, že byla členěna lizénovými rámci, ukončenými pod střechou profilovanou korunní římsou. Boční průčelí jsou jednoosá, završená lichoběžníkovými štíty prolomenými lunetovými okenními otvory. Okenní výplně velkých otvorů v patře na obou dlouhých fasádách jsou dvojité, čtyřkřídlé, desetitabulkové, s vnějšími křídly téměř v líci zdiva. Okna v přízemí vnějšího průčelí jsou šestitabulková, lunetová okna ve štítech čtyřtabulková, dvorní otvory v přízemí jsou z větší části bez výplní. Střecha je polovalbová s průnikem samostatné polovalby štítu východního průčelí. Západní střešní rovina nad dvorním průčelím je prolomena dvěma vikýři tvaru volských ok. Střešní krytinu tvoří pálená taška bobrovka. Vnitřní dispozice je v přízemí jednotraktová se sledem ze dvora přístupných prostor s trámovými stropy s překládanými záklopy; v místnosti v severní části přízemí – dle tradice bývalé kanceláře – se dochovala ve východní stěně velká nika zaklenutá stlačeným obloukem a vnitřní dřevěná příčka se vstupem a s otvorem s pultem. Vnější východní vstup a západní dvorní vstup spojuje neobvykle úzká příčně průchozí chodba, z níž se z nevelkého prostoru zádveří na dvorní straně nastupuje na segmentově zaklenuté schodiště do patra. Schodiště ústí na podestu se vstupem na balkon a z podesty je opět úzkou, k ose budovy kolmou chodbou přístupné plochostropé patro. Patro má opět jednotaktovou dispozici, s výjimkou střední části, která je v zásadě dvoutraktová s podélnou komunikační chodbou při západní straně, na kterou se příčně napojuje výše uvedená chodba od podesty schodiště. Jižní stranu patra zaujímá v plné šíři stavby rozlehlý sál, severní část tvoří tři obytné místnosti, nejsevernější v šíři dispozice, dvě další na východní straně budovy lemované západní osovou chodbou. Z chodby je segmentově zaklenutým otvorem přístupné schodiště do podstřešního prostoru. Schodiště se zalamuje kolem podesty při východním štítu a krátkým ramenem ústí na druhou jednoduchou dřevěnou podestu, z níž je pravoúhlými vstupy přístupný jižní, do krovu otevřený půdní prostor a na druhou stranu severní půdní vestavba tří drobných obytných místností zaujímajících větší západní část severního dílu podkroví (na východní straně jsou lemovány úzkým půdním koridorem). Místnůstky jsou propojené pravoúhlými vstupy prolomenými v příčkách pozoruhodně vysoko, původně byly tedy pravděpodobně opatřeny nedochovanými schůdky. Na stěnách podkrovních místností se nachází výmalba s ornamentálními pásy pocházející patrně z prvních dekád 20. století. Dekorativní výmalba se zčásti dochovala také v sále v patře. Trámový krov se stojatými stolicemi je dendrochronologicky datován do počátku 19. století. Výplně otvorů v interiéru jsou sekundárně osazené historickými zárubněmi a dveřmi pocházejícími z jiných staveb. Ve štítu východního průčelí se nachází kamenná heraldická reliéfní deska, která sem byla druhotně osazena roku 1818 poté, co byla nalezena mezi ruinami kyjovického panského dvora. Deska pocházela z tamní tvrze znovu vybudované rytířem Petrem z Kyjovic roku 1497. Sekaný nápis v gotické minuskuli tuto událost připomíná: peter von gaybitz / anno dni 1·4·9·7//. V ploše desky s oboustranně okoseným rámem (ze spodní strany schází) se nachází reliéfní znak Kyjovských z Kyjovic – vpravo nakloněný kolčí štít s doprava otočeným korunovaným lvem rostoucím z cimbuří. Na štítu spočívá kolčí přilba s totožným klenotem a bohatě rozloženými přikryvadly v podobě vegetabilních rozvilin.