Budova se nachází jednak v ochranném pásmu MPR Brno, v sousedství památkově chráněného objektu, tzn. v ochranném pásmu nemovité kulturní památky Reissigovy vily. Od roku 2023 je toto území také Městskou památkovou zónou Areál SZPI sousedí s areálem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Dopravní napojení je zajištěno přes pozemky areálu ÚKZÚZ, s vjezdem od ulice Hroznové. Všechny tyto pozemky jsou ve vlastnictví státu, stejně jako zde situované vily. Z nich nejvýznamnější je výše umíněná Reissigova vila, postavená v letech na počátku 20. století podle plánů Leopolda Bauera, v době svého vzniku označovaná jako první moderní obytný dům v monarchii, a po roce 1947 zestátněná. Průčelí do svahu zapuštěné budovy je spojeno s úrovní ulice můstkem vedoucím k luxferové fasádě nástupního podlaží. Tato lávka byla realizovaná v roce 2020. Při pohledu z ulice Květné je budova vnímána jako třípodlažní, s mírně konkávní a nástupní podlaží na úrovni ulice půdorysně přesahující hmotou horních dvou pater. Celkově je budova rozčleněná do pěti podlaží, další podlaží terasovitě sestupují s klesajícím svahem. Na východní straně jednotlivá patra sledují hranici pozemku, zatímco na západě se postupně rozšiřují, při pohledu shora rozvíjejí do vějíře jednotlivých pater, s terasami vertikálně propojenými vřetenovitými ocelovými schodišti. Terasovité uspořádání kromě logického využití svažitého pozemku umožňuje optimální prosvětlení laboratorní a zkušební části, protože pro tyto provozy je denní světlo zásadní podmínkou. Objekt pro státní kontrolní úřad byl umístěn do prostředí vilové zástavby citlivým způsobem, přes velký celkový objem svým měřítkem a umístěním do zahrady respektuje okolní prostředí a zachovává charakter residenční čtvrti. Umístění provozů do s prudkým svahem klesajících teras pomáhá eliminovat prostorovou náročnost řešeného programu, terasy nenarušují výhled do údolí. Průčelí do ulice Květné s hlavním vstupem nevybočuje z uliční řady, chová se jako jedna z okolních vil. Jak rozvíjejícím se půdorysem, tak použitými kompozičními zásadami a formálními prvky soubor budov vykazuje inspiraci a oblibu autorů ve výrazových prostředcích formulovaných filosofií postmodernismu. Tento záznam zpracovala Renata Vrabelová v rámci projektu „Novostavby v historickém prostředí“ jako součásti národní a kulturní identity ČR“, DH23P03OVV017. Výzkum analyzuje vztah novostaveb vzniklých po roce 1989 k historickému prostředí, do něhož byly umístěny. Projekt je financován Ministerstvem kultury z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje.