stodola

Volně stojící stodola nad obdélným půdorysem a se sedlovou střechou, podélnou osou orientovaná cca ve směru V-Z. Konstrukce je sloupová, na vnějším líci svisle bedněná. Střešní plášť složen z eternitových šablon kladených na starší dřevěný šindel. Původně stodola částečně uzavírala dvůr na jeho jižní straně a při západní straně stávalo obytné stavení (pravděpodobně s chlévy), v současnosti je ovšem stodola jedinou stojící budovou, která se z celé usedlosti dochovala. Vnější plášť je dnes narušený, ale původně v celém rozsahu sestával ze svisle kladeného bednění, přičemž vaznice spodní stavby odděluje seníkové polopatro, a to jak v podélných, tak i ve štítových průčelích. Bednění nad vaznicí řešeno jako překládané, v podélných průčelích byla vnější prkna kryjící spáry mírně prodloužena a na spodní straně ukončena tupoúhlým hrotem. Ve štítech spáry překrývají krajiny (patrně tomu tak bylo i ve spodní části). Vrata se nedochovala, ale místy zůstala na místě kovová oka z pásoviny nebo stopy po nich, která sloužila k uchycení točnic. Vpravo od vjezdu, při pohledu od severu, se v bednění seníkového polopatra dochovala jedna prkenná dvířka nakládacího otvoru. Přesahy střechy před bednění štítů jsou ukončeny pásem z eternitových šablon.