Vrch Mědník (910 m n. m.) s ložisky měděných a dalších rud známými již před polovinou 15. století je v krušnohorském i širším kontextu zcela mimořádný výjimečnou koncentrací důlních děl – na svazích tohoto pahorku, vypínajícího se zřetelně nad okolní náhorní planinu, se nacházína 70 větších i menších štol a šachet, což je dodnes patrné z velkého množství pinek a odvalů, jimiž je úbočí kopce zcela poseto. Mědník je také významným geologickým fenoménem – jde o erozí vypreparované, morfologicky nápadné skarnové těleso tvořené hlavně pyroxenem, amfibolem a granátem, které obsahuje čočkovité akumulace rud – jednak sulfidů (zejména pyritu, pyrhotinu, chalkopyritu, popř. isfaleritu a galenitu), jednak magnetitu. Jednou z nejdůležitějších štol na Mědníku byla Mariahilf (štola Marie Pomocná) se stejnojmennou šachtou, založenou patrně jako odvodňovací štola, která je na úrovni štoly hluboká 25,5 metru, ale sahá ještě 13,5 metru pod ni. Štola, která je téměř 300 m dlouhá, byla vyražena v 1. polovině 16. století jako dědičná za účelem odvodňování důlních děl v oblasti jižníého a východního svahu vrchu Mědník. Následně se stala významnou štolou při dobývání rud pro výrobu modré a zelené skalice, které bylo ukončenou v roce 1860.