Lokalita Kamenná věž je příkladem středověkého opevnění, které bylo založeno ve strategické poloze na ostrožně nad soutokem dvou vodních toků. Bylo tvořeno centrální kruhovou stavbou chráněnou fortifikačním systémem skládajícím se z tří linií opevnění. Opevněná lokalita v trati „Strahov“ je příkladem výšinného sídliště situovaného na ostrožně mezi dvěma vodními toky. Opevnění Kamenná věž leží v nadmořské výšce 490 m na temeni hřbetu ostrožny mezi Malší a Velešínským potokem. Kamenná věž se nachází na temeni úzkého hřbetu ostrožny, jehož osa probíhá ve směru JZ – SV. Na obou bočních stranách je poloha chráněna příkrými srázy klesajícími k oběma vodním tokům, směrem k SV pak hřbet klesá k ústí potoka, které je však v současnosti zatopeno Vodní nádrží Římov. Lokalita je tvořena centrálním oválným pahorkem chráněným z JZ přístupové strany třemi pásů valů s příkopy, které příčně přepažují hřbet ostrožny. Vnější pás opevnění o délce asi 20 m se nachází 80 m od úpatí pahorku, vnější příkop je hluboký 1 m, výška valu je rovněž 1 m. Střední pás probíhá ve vzdálenosti 66 m od pahorku a výškový rozdíl mezi dnem příkopu a temenem valu je 1 m. Vnitřní val a příkop leží asi 45 m od pahorku, rozdíl mezi dnem příkopu a temenem valu je 1,5 m a délka opevnění je asi 15 m. Centrální pahorek, který své okolí převyšuje o 3 až 5 m, má mírně oválný tvar o rozměrech cca 30 × 20 m. Jeho temeno o průměru 10 – 12 m mělo původně středovou depresi, jíž okraje pahorku převyšovaly až o 1 m. Délka celého opevněného areálu je asi 84 m, jeho šířka se snižuje z 30 m na 15 m. Hradiště Strahov se nachází v nadmořské výšce 500 – 510 m na široké ploché ostrožně mezi řekou Malší (její údolí dnes zatopeno vodami Římovské vodní nádrže) a Velešínským potokem. Lichoběžníkovitá ostrožna se klínovitě zužuje směrem k SV, kde přechází v úzký hřbet, na němž se leží další opevněná lokalita Kamenná věž. Další nižší hřbet vybíhá z ostrožny JV směrem. Na JZ přístupové straně je ostrožna přepažena mohutným rovným valem s vnějším příkopem, který probíhá ve směru SSZ – JJV a který se původně připojoval k hranám údolí obou vodních toků. Opevnění o délce 200 m zřejmě na SSZ straně využilo přírodní terénní hranu o výšce až 2 m, takže vnitřní výška valu je zde max. 0,5 m a příkop zde není patrný. Směrem k J se terén na obou stranách valu postupně vyrovnává, čímž roste i jeho vnitřní výška – na 1 – 2 m ve střední části a 2 m na JZZ konci. Vnější výška fortifikace zde dosahuje asi 6 m. Rovněž vnější příkop je zde široký až 3 m a hluboký 0,4 – 0,8 m. Boky ostrožny zřejmě opevněny nebyly, na její vnitřní ploše se nenacházejí pozůstatky žádných objektů. Archeologické výzkumy a nálezy: První archeologické nálezy z Kamenné věže uvádí B. Dubský, který zde v roce 1930 získal keramiku údajně z 12. století. Na lokalitě proběhl v roce 1976 archeologický výzkum AÚ Praha vyvolaný stavbou přehrady, jeho cílem bylo určit stáří opevnění a zjistit jeho stavební podobu. Výzkum se zaměřil na temeno centrálního pahorku, kam byly položeny dvě sondy, jejichž hloubka se pohybovala od 1 do 2,5 m. Po celém obvodu pahorku byla zjištěna destrukce kamenného tělesa o šířce 2 – 3 m a výšce od 0,4 do 2 m. Nebyly zachyceny žádné stopy vnitřní konstrukce, původní kamenné zdivo tedy buď zcela zaniklo nebo se jednalo pouze o sypané kamenné opevnění. Nálezy strusky a propálené vrstvy dokládají zánik opevnění požárem. Nálezy keramiky datují celou stavbu do první poloviny 13. století. Z vnitřní plochy hradiště Strahov nejsou známy žádné archeologické nálezy, avšak v jeho okolí, zejména při patě ostrožny při poklesu hladiny vodní nádrže, byly při opakovaných sběrových akcích v druhé polovině 20. století nalezeny části nástrojů (část kamenné a bronzové sekerky), zbraní (pazourková šipka) a zlomky keramiky z mladší a pozdní doby kamenné, doby bronzové, raného a vrcholného středověku. Časové zařazení opevnění je nejisté, na základě jeho rozměrů a stavu zachování je někdy datováno do období třicetileté války, kdy v okolí Velešína probíhaly vojenské střety mezi stavovským a císařským vojskem.