Dvoupodlažní solitérní vilu postavil pro potřeby své rodiny významný německobrodský stavitel ing. Josef Šupich starší koncem 19. století v novorenesančním stylu. Objekt obdélného půdorysu, po obou delších průčelích z hmoty vystupují obdélné rizality, zakončené zdobenými trojúhelníkovými frontony. Na osu bočního severovýchodního průčelí je situovaný rizalit polygonální, zakončený pod úrovní kordonové římsy nízkou jehlanovou střechou. Novorenesanční duch výstavby je patrný zejména ve ztvárnění obvodového pláště vlysy vyplněnými akantovými rozvilinami, postavami okřídlených gryfů či puttiů, tvarovanými frontony nad okny, pásovou bosáží přízemí, vysokými pilastry s korintskými hlavicemi či sgrafitovou výzdobou tympanonu nad bočními rizality. Dominantním prvkem interiéru je vysoká vstupní hala, zabírající prostor a výšku celého rizalitu, ze které je vstup do suterénních prostorů, sloužících jako technické zázemí budovy (kotelna, prádelna, byt vrátného atd.) a po širokém kamenném schodišti do 1.NP, tvořeného dlouhou chodbou s přilehlými místnostmi, některými mezi sebou vzájemně propojenými. Vnitřní stěny vstupní haly a chodby jsou zvýrazněné pilastry s korintskými hlavicemi a bohatě profilovanou římsou, lemující celý prostor.