Synagoga stojí na východním okraji městského jádra, na nároží Barvířské a Soukenické ulice. Dvouvěžové průčelí směřuje na východ do ulice Soukenické, která je součástí okružní komunikace kolem středověkého jádra Krnova v pásmu bývalých hradeb a zasypaného hradebního příkopu. Synagoga představuje podélnou trojlodní stavbu s rovným závěrem a dvouvěžovým průčelím, vystavěnou v novorománském stylu s byzantizujícími prvky (v pojetí věží), v interiéru převládají prvky tzv. maurského stylu. Hlavní průčelí je trojosé, střední část členěna mělkým rizalitem, prolomeným v přízemí sedlovým portálkem falešných vchodových dveří s půlkruhovým tympanonem s geometrickým dekorem, rámovaným dvojicí sloupků na soklech a profilovanou archivoltou. Nad tímto vstupem dominuje sdružené okno s půlkruhovými záklenky ve společné archivoltě, ve vrcholu s malým kruhovým okénkem, rámované profilovanou půlkruhovou šambránou s reliéfními rozetkami s Davidovou hvězdou. Průčelí završuje trojúhelný štít s obloučkovým vlysem, zde se také vrátily po rekonstrukci původní kamenné desky s hebrejským zkráceným textem desatera Božích přikázání. Boční osy tvoří hranolové věže na čtvercovém půdorysu, prolomeny v každé ose dvojicí různě vysokých oken s půlkruhovým záklenkem a kruhovým oknem s rozetkou v ornamentálním pletencovém orámování, vybíhají do polygonálního nástavce s obloučkově profilovanou římsou kopírující okenní otvory, završují je kopule s kulovitou kovovou makovicí a motivem židovské hvězdy. Průčelí je horizontálně členěno profilovanou kordonovou římsou, odděluje opticky přízemí od patra a obíhá kromě západní části kolem celého obvodu stavby. Jižní boční průčelí je členěno do 7 os, 1. a 7. osu (věž) přízemí tvoří vstupy se sedlovým portálkem, okna jsou obdélná s půlkruhovým záklenkem, v profilované šambráně, v přízemí jsou doplněna o kamennou profilovanou obloukovou nadokenní římsu kopírující záklenek. Pod korunní římsou obloučkový vlys. Západní průčelí je asymetrické, k severní straně přiléhá přístavek schodiště v jedné ose (okna jsou slepá), základní část je pak tříosá s atikovým štítem, ve středu převýšeným a horizontálně zakončeným. Střední osa v přízemí je prolomena sedlovým portálkem se vstupními dvoukřídlými dveřmi, v horní části je završena zazděným kruhovým oknem, pod ním prosvětluje prostor genizy (tajné místnosti) okénko s půlkruhovým záklenkem v profilované šambráně. Postranní osy jsou orámovány štukovými pilastry vybíhajícími do zalamované korunní římsy s obloučkovým vlysem. Severní průčelí je obdobně členěno jako jižní, do sedmi os, krajní západní osu tvoří přístavek schodiště, krajní východní osa (vež) má v přízemí slepé okno namísto protějškového vstupu. Sedlová střecha je pokryta umělou břidlicí černé barvy (Beronit) s měděným oplechováním, na střechu vyúsťuje 9 větracích šachet v podobě komínků zrenovovaného důmyslného původního ventilačního systému, který přispíval k větrání a k oteplování vnitřního prostou synagogy v letním období. Kulatými větracími otvory pod okny v přízemí (s dekorativními litinovými kruhovými kryty v podobě rozet) byl nasáván teplý vzduch z venku a pod stropem sálu pak šachtami přirozeným tahem odsáván z prostoru budovy. Okenní otvory včetně mříží jsou replikami podle původních, v kombinaci čirého a pískovaného skla s motivem Davidovy hvězdy v pásu po obvodu.