Exteriér - hlavní jihozápadní fasáda orientovaná do ulice je čtyřosá. V levé ose se nachází vstup a nad ním dvojice lomeně klenutých francouzských oken ústících na balkon, ostatní osy mají po jednom lomeně zaklenutém okně. Umístění ve svahu je v ploše fasády vyrovnáno kamenným soklem, plochu fasády člení lizénové rámy, kolem větších oken jsou lištové šambrány, střechu nese profilovaná římsa. Vstup vymezuje lomený profilovaný portál, jehož přeštukované ostění tvoří obloun se dvěma výžlabky, které ho rámují. Archivolta vychází ze štukem zdobených hlavic (palmetový dekor, rokaje a stužky), mezi hlavicemi probíhá rovný překlad. Ten vymezuje vlastní vstup s dvoukřídlými dveřmi, členěnými šesticí pravoúhlých vpadlých výplní. Archivoltu vyplňuje dřevěná deska s plastickým hebrejským textem: Obnoveno v roce Svaté místo dle malého počtu, skrývajícím chronogram 1836–1837. Litinový balkon vynáší čtyři traverzy a dvojice štíhlých sloupů představených před portálem. Sloupky zakončují talířové hlavice, jež se nad nimi tvarově mění na pilířky s vpadlými výplněmi. Z hlavic vychází půloblouky, na které směrem od fasády navazují další (v kratších stranách tím vznikají oblouky). Plochy vymezené půloblouky vyplňuje kovaná mříž s úponky, palmetami a růžicemi. Prodloužení vynášecích sloupů tvoří lampy nesené subtilními sloupky členěnými palmetami, prstenci a kanelováním. Šestiboké lucerny jsou kónické, směrem dolů se sužující a završené palmetami. Zábradlí je sloupky děleno na pravoúhlá pole vyplněná kovanou mříží s rozvilinami a úhlopříčně dělenými plochami. Ve středech sloupků jsou růžice rámované volutami. Boční severozápadní fasáda směřuje do malého prostoru, kde na části stával přízemní domek. Fasáda je zhruba v polovině mírně zalomená směrem do hloubky parcely. Fasáda má tři osy – pravé dvě náleží rovné části, levá je zalomená. Vpravo osvětluje přízemí dvojice oken se segmentovým záklenkem, vymezených neprofilovaným kamenným ostěním. Okna v patře mají lomené záklenky. Všechny čtyři otvory kryjí kované mříže tvořící pravidelný rastr z horizontálně a vertikálně směřujících prutů. V zalomeném úseku fasády je v přízemí vstup se segmentovým záklenkem, výplň tvoří dvoukřídlé dveře se šesti pravoúhlými vpadlými výplněmi. Nad vstupem se nachází osově mírně vychýlené okno se zaobleným záklenkem, kryje ho mříž shodná s předchozími, avšak doplněná ve středu dvojicí volut vymezujících ústřední prut s hvězdou. Štít odděluje profilovaná římsa, půdu osvětluje zhruba uprostřed ležatě oválné okénko. Zcela vlevo fasáda pokračuje oblým útvarem schodiště do ženské galerie, jeho hmota se však nejvíce projevuje v severovýchodní fasádě. Směrem do zahrady situovaná severovýchodní fasáda má čtyři osy – levé tři náleží oknům, pravá je překryta schodištěm. Tubus schodiště je kryt oválnou přístavbou prosvětlenou jedním oknem s oválným záklenkem, ten završuje v úrovni patra půlkuželová stříška krytá plechem. Do přízemí směřují segmentově zaklenutá okna, do patra (respektive na tribunu) směřují okna zaklenutá obloukem. Všechna okna zvenku kryjí mříže totožné s předchozí fasádou. Až na profilovanou korunní římsu (vlevo přerušenou) je fasáda hladká. Druhá boční fasáda je orientována k jihovýchodu do úzké uličky a je tříosá. Do přízemí vede dvojice oken s lomeným záklenkem v šambránách jako na hlavní fasádě. Třetím otvorem vpravo je půlkruhově zaklenutý vstup, ke kterému dříve vedlo dřevěné nouzové schodiště (nyní vstup ústí do volného prostoru a je proto nepoužívaný). Výplň tvoří dvoukřídlé dveře s pravoúhlými výplněmi. Nahoře mezi okny se nachází drobné kruhové okénko (zvané mizrachové, směřující na východ, hebrejsky mizrach). Římsou oddělený štít je hladký. Interiér - vstup z ulice ústí do mužské předsíně – prostoru nepravidelného půdorysu daného zalomením obvodové zdi a vestavbou schodiště do rohu protilehlého ke vstupu. Vstup je umístěn v segmentově zaklenuté nice, dveřní křídla nesou trojice závěsů, vpravo od dveří se nachází drobná nika s kamenným umyvadlem (tzv. kijor). Severozápadní zeď prolamují dvě segmentově zaklenuté okenní niky. V protější jihovýchodní stěně se nachází dvě segmentově sklenuté okenní niky směřující do sálu synagogy a mezi nimi vstup v segmentově zaklenutém ostění (výplň tvoří dvoukřídlé dveře s osmi vpadlými výplněmi). Po stranách vstupu stojí kamenné pokladničky (zvané cadáká) ve formách kanelovaných sloupků na patce ukončených železnými víky. Vpravo od pravé pokladničky je ještě vezděna malá pokladnička v podobě pětiboké konzoly. Prostor uzavírá valená klenba. Z předsíně se vstupuje do sálu téměř čtvercového půdorysu. V jeho severozápadní stěně vedou tři výše zmíněné otvory do předsíně, nad nimi se nachází rovná předsazená dřevěná tribuna. Tu nese dvojice kanelovaných sloupů s variací na dórské hlavice dekorované vejcovcem a perlovcem. Samotná tribuna je dřevěná a její poprseň člení z vnějšku římsové pilastry a mezi nimi kosočtverce s malovanými rozetami. Na ženskou tribunu odtud vede trojice malých okének, ze strany hlavního sálu ležatě obdélných. Severovýchodní stěnu prolamuje dvojice oblouků do boční lodi. Vlevo je to úzký oblouk, nad kterým se nachází půlkruhový otvor vedoucí na boční tribunu, krytý vějířovitou kovanou mříží. Vpravo je uplatněn široký oblouk sahající téměř ke stropu. Jihovýchodní stěna má dvě okna s lomeným záklenkem a nahoře mezi nimi malé kruhové (mizrachové) okénko. Mezi okny stojí svatostánek (aron ha-kodeš) přístupný po čtyřech schodech. Schránku na tóry vymezuje mělká nika mezi dvěma kamennými polosloupy s kompozitními hlavicemi, dříky obtáčí reliéfní výzdoba ve formě vinných úponků s hrozny a ptáky. Před to je představena dvojice dřevěných klasicistních sloupů s variací na iónské hlavice nesoucí římsové kladí. To završují desky Desatera ve svatozáři. Schůdky ke svatostánku lemuje zábradlí z kovaných prutů tvořících pravidelný rastr doplněný navzájem provázanými volutami. Poslední stěna, směřující na jihozápad, je prolomena trojicí oken s lomenými záklenky. Prostor završuje vysoká klášterní klenba. Pod ní jsou dvě zpevňující kovová táhla, na kterých visí čtyři šestiramenné lustry. Uprostřed sálu se nachází jedním schodem ze dvou stran přístupné vyvýšené řečniště (bima či almemor). Jeho obdélný obvod ohraničuje kované zábradlí se složitou skladbou pravidelně poskládaných prutů s volutami, rozvilinami a úhlopříčnými rastry. Boční loď na severovýchodě se skládá ze dvou prostor oddělených pasem. Severní část se do hlavního sálu otevírá úzkým nižším obloukem a je přízemní (klenutá valeně mezi dvěma pasy, s párem téměř styčných trojbokých výsečí), jižní část má nahoře průhled až na tribunu a do sálu se otevírá širokým vysokým obloukem. V severozápadní stěně je po šesti schodech přístupný vstup do ženské předsíně, severovýchodní stěna je prolomena trojicí segmentově zaklenutých oken. Předsíň pro ženy se nachází v severním rohu přízemí vedle mužské předsíně, se kterou však není nijak propojena. Má vlastní vstup v boční fasádě a lze z ní pokračovat na dřevěnou galerii nad sálem, patrně druhotným vstupem do boční lodi a po točitém schodišti na obě galerie v patře. Prostor předsíně klenou dvě pole velice ploché placky oddělené pasem. Ženská galerie v patře je dvoudílná. Schodiště ústí v severovýchodním křídle, které se rozkládá nad ženskou předsíní a boční lodí. Od severozápadu je osvětlena jedním oknem s půlkruhovým záklenkem, od severovýchodu třemi. Na jihovýchodě se nachází vstup dvoukřídlými dveřmi, dnes nepoužívaný. Ve východní části tribuny se nachází pravoúhlý průhled do boční lodi a obloukem do sálu. Průhled vymezuje plné dřevěné zábradlí členěné z vnitřní strany panelováním. Valená klenba je zhruba v polovině rozdělena pasem na dvě části. Obě mají dva páry trojbokých výsečí, severozápadní výseče hroty nesměřují k sobě – jedna je nad výstupem ze schodiště, druhá nad obloukem do druhého dílu tribuny. Tento je oddělen spuštěným pasem a osvětlen dvojicí oken od severozápadu a dvěma francouzskými okny od jihozápadu vedoucími na balkon. Do sálu vede trojice obdélných otvorů v segmentově klenutých nikách. Prostor uzavírá valená klenba, na delších stranách od obvodové zdi oddělená profilovanou římsou. Na jihozápadě je v klenbě pravoúhlý otvor vedoucí na půdu. Půdní prostor ohraničují dva cihlové omítané štíty, v severozápadním je segmentově zaklenutý okenní otvor (samotné okno má tvar ležatého oválu). Vysoký rub klenby sálu je od nižší boční lodi oddělen kamennou zdí vymezující původní rozsah synagogy. Krov je poměrně subtilní a úsporný (krokevní soustava s ležatou stolicí v plných vazbách). Nástěnné malby - v sále jsou nástěnné malby na celém stropě a v horní části obvodových stěn. Na stropě jsou vymezeny rámci odkazujícími na patrně primární štukovou výzdobu. Zejména na stěnách se nachází řada citátů z Tóry, ale i pamětních a dedikačních nápisů, díky kterým lze poměrně podrobně popsat jak stavbu synagogy, tak její financování a autorství maleb z let 1657–1667 (více viz slohové a časové určení). Klenba je vyplněna vegetabilními ornamenty z rozvilin s květy a vázami s kyticemi květů v rozích. Z židovských symbolů je na klenbě zobrazena koruna tóry a čtyři druhy rostlin ze Svaté země (citrusy, palmové listy, vrbové větévky a ratolesti myrhy). Na stěnách se dále zachovaly malby sedmiramenného svícnu menory a dvanácti chlebů, symbolu blahobytu. Boční loď a obě galerie byly vymalovány v pozdější fázi (1704). Obsahují rovněž řadu textových polí a ornamentální malbu s rozvilinami bohatších námětů. Ty jsou zaplněny akanty, květinovými vzory, vázami s květinami a ornamentálními rámci. Na stěnách galerie jsou ve fragmentech zachována označení jednotlivých sedadel. V klenbě průhledu z bočního sálu jsou navíc zobrazena symbolická zvířata – laň a jednorožec, ptáci s chocholkami, papoušci a heraldičtí lvi. Ve vrcholu této klenby je kruhový chronogram (1704–1705), kolem něho pás s ovocným košem, vinnými hrozny a granátovými jablky, v centru deseticípá hvězda. Na severní stěně boční lodi jsou vymalovány desky Desatera s křídly cherubů a korunou. V mužské předsíni jsou malby nejmladší, patrně z počátku 20. let 18. století. Zachovaly se zde především liturgické texty (mezi nimi 21. žalm, dokládající existenci šabatiánského kultu v Boskovicích a báseň odkazující ke spravedlnosti a soudu, zde patrně rabínskému, který zde mohl zasedat). Vegetabilní výzdoba rámující texty je dochována pouze fragmentárně. Ve stejné době mohla vzniknout rovněž výmalba přízemí boční lodi s úponky révy, květinami a vzájemně propletenými rozvilinami.