Vesnice je rozložena v táhlém téměř šestikilometrovém údolí Teleckého potoka, jen kousek od vsi ústícího do Svratky. Okolí má již podhorský ráz: kopce po stranách údolí většinou přesahují 700 metrů n. m. Jedná se o vesnici lánového typu. Zástavbu obce tvoří velké množství dochovaných roubených staveb, často uzavřeného charakteru v podobě čtyřbokého tzv. poličského dvorce. Mezi tamními domy se dochovaly stavby dispozičně velmi starobylé s rozlehlými a vysokými světnicemi. Poličsko se řadí k málu regionů s dochovanou předbělohorskou zástavbou. Jižní část vesnice Telecí vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR v roce 2004 vesnickou památkovou zónou. Typické pro zdejší roubené stavby jsou i jejich dřevěné štíty - lomenice, sestavované do ozdobných vzorců (v obci lze nalézt 8 variant sestav). Dalším unikátem lidové architektury na Poličsku jsou roubené polygonální stodoly. Téměř všude již v minulých desetiletích zmizely a dodnes se jich (kromě skanzenů) dochovala jen hrstka. Dvě právě v Telecí a to u čp. 10 a u čp. 89. Nejcennější a nejkrásnější památkou lidové architektury v široké oblasti je unikátně dochovaný dvorec čp. 16. Po levé straně dvora stojí mohutný roubený dům s rozlehlou vysokou světnicí a patrovými komorami (tzv. špýcharový dům). Světnice má povalový strop, podepřený jediným trámem. Ve štítu nedávno obnovené šindelové střechy je lomenice v podobě „ondřejského“ kříže. Podle dendrochronologického průzkumu pocházejí komory s gotizujícím sedlovým portálkem z doby po polovině 16. století. Vysoká světnice je z počátku 17. století. Do dnešní podoby byl dům upraven na konci 18. století, kdy byly patrně postaveny i stáje, chlívky a kolna. Nejmladší je roubená stodola z počátku 19. století. Obec je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Významným krajinným prvkem jsou i starobylé památné stromy jako např. Lukasova či Zpívající lípa s obvodem kmene více než 11,5m (údajně druhý největší strom východních Čech), jejíž stáří se odhaduje na 600 – 700 let. Váže se k ní několik pověstí z doby národního obrození, nebo tzv. Pajkrův dub u čp. 22 je starý 300 – 500 let. Letité stromy rostou i u kostela a jinde ve vsi.