Jde o rozměrnou, na místní poměry až monumentální stavbu s hlavním průčelím obráceným k západu do dnešní Karlovy ulice. Přední část stavby je zastřešena mansardovou střechou. Uliční fasáda je řešena ve stylu geometrické secese s uplatněním klasického architektonického tvarosloví. Fasáda hlavního průčelí je členěna na třináct os a je rozdělena dvěma mělkými štítovými rizality. Pohledově levý rizalit zaujímá třetí až šestou okenní osu zleva. Pohledově pravý rizalit zaujímá desátou až třináctou okenní osu. V levém rizalitu je umístěn mohutný portál s hlavním vstupem. Portál je náročně zpracován v duchu geometrizující secese s výrazně klasicizujícími motivy. Další vchod je umístěn na hlavním průčelí v první okenní ose. Tento vchod je vložen do jednoduchého portálu zhotoveného z hrubě opracovaných kamenných kvádrů. Poslední, čistě utilitárně provedený vchod je na uličním průčelí zhotoven v deváté okenní ose. Tento vstup je vložen do pravoúhle zalomené niky. Levý rizalit je zakončen mohutným zalomeným štítem s centrálním půlkruhově zaklenutým oknem. Pohledově pravý rizalit má oproti tomu klasický trojúhelný štít s kartuší vloženou do tympanonu. Omítané části fasády opticky kontrastují s mohutným soklem zhotoveným z kamenného kvádříkového zdiva. V ploše popisované fasády se v rizalitech tektonicky uplatňuje vysoký pilastrový řád. Mimo rizality je fasáda vertikálně členěna po celé výši mohutnými plochými lizénami. Okna v přízemí hlavní fasády jsou obdélná, vertikálně orientovaná. Obdobný tvar má i většina oken v 1. NP. Menší část oken v 1. NP je zaklenuta půlkruhovými záklenky. Hlavní tělocvičný sál navazuje kolmo zezadu na přední reprezentační část stavby. Ten je opatřen sedlovou střechou. Zmíněný sál je ovšem oproti dřevěnému krovu uliční partie stavby opatřen kovovým krovem spojovaným nýty. Ten vynáší dřevěnou klenbu hlavního sálu. K jižní straně hlavního sálu přiléhá menší, pultem zastřešený společenský sál využívaný dnes jako sál divadelní.