KP tvoří: - Thunovský palác (čp. 176) včetně kašny na jižním (zastřešeném) dvoře prostředí KP tvoří: - socha "Zápas" (na dvoře za hl. vstupem) - novodobé zastřešení jižního dvora - trafostanice (při východním dvoře) Thunovský palác, palác Místodržitelství, posléze sněmovna Součást Parlamentu ČR. Z pěti domů, které jsou na městišti bezpečně doloženy, měly význam jen nárožní budovy. Již po r. 1694 proběhla sjednocující raně barokní přestavba, dnešní stav je ale výsledkem klasicistní přestavby pro potřeby místodržitelství v l. 1801-02 a řady pozdějších zásahů (1861), z nichž nejpodstatnější byla novodobá úprava probíhající ve dvou fázích, po r. 1985 a 1993. Dnešní palácový komplex zaujímá polovinu z poměrně rozlehlého bloku a obrací se bočními fasádami na Pětikostelní nám. a Thunovské ul., hl. vstupním průčelím do ul. Sněmovní. Boční fasády jsou pěti-, resp. sedmiosé, hl. je složena z jedenácti bočních os a šesti na středovém risalitu. Členění se všude shoduje: parter má novodobě upravený sokl (SÚRPMO), kvadratická rustika je mladším přídavkem 2. pol. 19. stol. nahrazující starší pásování. Okna v parteru i v patrech mají šambrány oble vytaženy do uch a tento prvek ukazuje na převzetí starších barokních šambrán, ovšem s nově doplněnou parapetní římsou v 1. p. (19. stol.). Jednotlivé okenní osy od sebe odděluje dvakrát odsazené vpadlé pásy, v dnešním řešení nepochybně pocházející až z 19. stol. Z poč. 19. stol. je také celé řešení středního risalitu, nově zakončeného širokým trojúhelným štítem v němž se uplatňuje velký nápis: SALVS REI PVBLICAE SVPREMA LEX ESTO (blaho státu budiž nejvyšším zákonem). Pův. dispozice paláce byla novodobými adatpace značně pozměněna, přesto se zde ale zachovala řada historických detailů. Sklepní prostory prozrazují, že stavba vznikala z několika samostatných objektů.