Secesní adaptace Osvalda Polívky z let 1905-06 změnila vzhled původního empirového domu s trojkřídlou dispozicí kolem pavlačového dvorku. Dům nechal přestavět nakladatel František Topič. Později dům prošel řadou dílčích rekonstrukcí a úprav (např. r. 1937 funkcionalistické úpravy - arch. Fr. Zelenka). Uliční křídlo do Národní je třípatrové, podsklepené, kryté sedlovou střechou. Architektonicky nejvýznačnejší část domu tvoří jeho secesní devítiosé uliční průčelí. Fasáda je členěna velkým arkýřem ve tvaru obráceného písmene T v úrovni 1. a 2. patra. V šíři dvou krajních os jsou dva zaoblené atikové štíty, mezi nimi výrazně vystupující římsa. Fasádu zdobí figurální reliéfy, věnce, znaky, florální a zoomorfní ornamenty, mozaiková busta ženy, mozaikové nápisy "Topič" ve štítech, četné kovové uměleckořemeslné prvky (zábradlí s nápisem F. Topič, praporové žerdi s terči z barevných sklíček, aj.) Dvorní křídla jsou též třípatrová (čtvrté podkrovní patro). Původní dvůr z větší části zastavěn patrovým přístavkem s polygonálním zakončením. Vzniklý sál prvního patra (Topičův salón) má prosklenou železnou střešní konstrukci. Secesní schodiště ve východní části jižní budovy vede z přízemí do prvního patra; do pater pokračuje schodiště uprostřed dvorního traktu jižního křídla. Dochováno zábradlí schodiště, kovové dveře (z funkcionalistické úpravy) ke schodišti, aj.