Dnešní stavba vznikl na místě 7 starších objektů. Pozemky byly spojeny na poč. 16. stol., na jehož konci došlo k výstavbě renesančního objektu. R. 1626 získala dům rodina Trčková z Lípy, po bělohorské konfiskaci připadl r. 1636 Trauttmansdorffům. Následné přestavby nejsou podchyceny. R. 1806 Trauttmansdorffové palác prodali a následně byl upraven na činžovní dům. R. 1830 zde byla zřízena donucovací pracovna , došlo ke stavebním změnám - změna vnitřní dispozice, přístavba nového dvorního objektu, úprava zahrady. Vícekřídlý objekt na nepravidelné parcele je tvořen vlastní nárožní budovou paláce, prodlouženou záp. dvoupatrovým křídlem podíl Loretánské ul. a dvoupatrovou tříkřídlou budovou, navazující na hl. budovu. Na záp. straně parcely je ohradní zeď se dvěma průjezdy do býv. zahrady. na vých. straně je dvůr ze tří stran tvořen křídly budov, ze čtvrté štítovou zdí. Křídla mají sedlové střechy, na koncích zvalbené. Uliční a hlavní průčelí mají rustikované přízemí ukončené profilovanou římsou. Římsy oddělují i jednotlivá patra. Okna jsou rámována šambránou a na hlavním průčelí úseky nadokenní římsy. Hl. průčelí má ve střední části mělký dvouosý risalit, v přízemí dvojice arkád, jedna zaslepena, ve druhé průjezd. Ul. průčelí má suterénní okénka opatřená mříží. dvorní křídla mají nečleněnou fas., okna mají jednoduché šambrány. Průjezd do paláce je zaklenut klasicistními plackami, přilehlé prostory jsou klenuté, starší. Nárožní místnosti jsou zaklenuty valeně se styčnými lunetovými výsečemi. Zaklenutý je i zbytek přízemí a chodba I. patra. Ve středním křídle, které vybíhá z vnitřního křídla, bývala kaple. Východní vnitřní křídlo je dvoutraktové s valenými klenbami se styčnými lunetami. Dochovala se zde kamenná ostění, někde i kamnová dvířka. Sklepy pod JV nárožím jsou přístupné po barokním schodišti, jsou klenuté (patrně gotického původu), dochovaly se zde i barokní portálky. Sklepy v SZ nároží jsou barokního původu.