tvrz Tetourů z Tetova

Katalogové číslo

1000126709

Kraj

Jihočeský kraj

Okres

Písek

Obec

Chyšky

Část obce

Podchýšská Lhota

Katastrální uzemí

Podchýšská Lhota

Adresa

• Chyšky, č.p. 15
• Chyšky, č.p. 16
• Chyšky, č.p. 3

Typ

tvrz

Kategorie

soubor

Anotace

Z tvrze, připomínané poprvé v písemných pramenech v roce 1538, jsou pravděpodobně dochované fragmenty v obvodovém zdivu přízemního stavení čp. 3, které se spolu se sousedními objekty čp. 15 a čp. 16, nachází na území bývalého tvrziště.

Historický vývoj

Starší literatura předpokládá, že tvrz existovala v osadě nejpozději od 15. století. Již ve druhé polovině 14. století je uváděn „Stephanus de Lhota Wlczkonis“. Ve druhé polovině 15. století sídlili majitelé Lhoty ve Vlksicích. Osadu získává rod Tetourů z Tetova. Roku 1538 se tvrz ve Lhotě poprvé výslovně uvádí v písemných pramenech. Roku 1570 získal statek ve Vlksicích se spustlou tvrzí Lhota Jiřík z Těmic. Součástí vlksického panství zůstává tvrz do roku 1597; po tomto roce přináleží k Malé Chyšce. Císařský otisk stabilního katastru z r. 1830 zachycuje tvrziště se zbytkem vodního příkopu, zajišťujícího východní a severní stranu. Usedlost na parcele č. 12, dnešní č.p. 3, je na otisku zachycena jako zděná stavba; navazující objekty – dnešní č.p. 15 a č.p. 16 jako stavby dřevěné (spalné). Stejně charakterizována je i stodola, situovaná na západě tvrziště.

Popis

Písemnými prameny doložená existence tvrze ve Lhotě je pravděpodobně v reliktech zdiva dochována ve svislých konstrukcích dnešního obytného stavení č.p. 3. Tento objekt spolu se sousedními stavbami č.p. 15 a č.p. 16 je situován na území tvrziště, zachyceného na císařském otisku stabilního katastru z roku 1830. Bez podrobného archeologického a stavebně historického průzkumu nelze vyvozovat konkrétnější závěry.

Popis památkové hodnoty

Objekty čp. 3, 15, a 16 byly ve své stavební historii v bližším či vzdálenějším kontaktu (časovém i prostorovém) s kdysi existujícím panským sídlem. Bezprostřednější dotyk s tvrzištěm (dokládaným v obci nejpozději od 15. století), manifestující se například dochovanými fragmenty stavebních konstrukcí apod., nelze na základě povrchového průzkumu objektů potvrdit (nápadná je v této souvislosti masivní východní obvodová zeď stavení č.p. 3). Přesvědčivější poznatky může snad přinést archeologický průzkum a z části destruktivní průzkum stavebně historický. V těchto souvislostech je otázka památkové ochrany objektů kladena s otazníkem. Při případné odpověďi by měl být brán zřetel na možnost předefinování památkového zájmu o všechny zmiňované objekty, nebo o některé z nich. Přinejmenší stavení č.p. 3 (ale i objekt č.p. 15, novodobými úpravami v podstatě doposud nezkomolený) pro dochované autentické hodnoty - spolu s hospodářským objektem - památkovou ochranu zasluhuje. Obytný objekt č.p. 16 prodělal v nedávné době památkově necitlivou obnovu. Objekty čp. 3, 15, a 16 odpovídají pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči.