Chráněný areál tvrziště zahrnuje domy a areály usedlostí čp. 2, 3, 25, 30, 34, zasahuje však i na pozemky náležící k domům čp. 31 a 35. Na vymezeném území stály v minulosti ještě domy čp. 24 a 33, které byly opuštěny po 2. světové válce a jsou dnes v rozvalinách. Z někdejší tvrzi a "zámečku" Jakuba Krčína se zachovaly pouze fragmenty zdiva. Od 17. století byla tvrz rozchvacována a jednotlivé její části přestavovány na běžná venkovská obytná stavení. Jediné ucelenější zbytky původních objektů jsou včleněny do čp. 2, 3 a 25, kde se z původních staveb dochovala převážná část obvodového zdiva, klenby a větší části omítek. K nejstarším a nejméně měněným částem tvrzi patřilo patrně stavení čp. 24, které však po roce 1946 zcela zpustlo. Dnes se z něj nad terénem dochovala část obvodového zdiva jižního dílu, klenutá prostora pod touto částí a zbytky klenutých komor v severní části, přiléhající k čp. 34.Do roku 1899 stála při východní stěně čp. 24 věžová brána s klenutým průjezdem a stanovou střechou. Dodnes se z ní dochovala východní stěna průjezdu, na hranici mezi čp. 24 a 35. Ostatní stavení na území tvrziště, tedy čp. 30, 34 a zaniklé 33 jsou mladšími novostavbami (doloženo v obecní kronice). Je pravděpodobné, že rovněž obsahují starší substrukce a především druhotně použitý materiál, ty jsou však blíže neidentifikovatelné. Terénní reliéf části navazujících pozemků, především cesty na jižní a západní straně jádra tvrziště a zahrady čp. 34 svědčí o někdejší existenci obranného příkopu v jejich umístění. Vůbec nejlépe zachovanou částí tvrziště jsou interiéry domu čp. 2, kde je dochována síň s valenou klenbou s trojbokými výsečemi a hřebínky a se zbytky černé kuchyně datované mandrholcem do roku 1599, v jižním díle pak druhotně rozdělená velká místnost s drobnými okny a druhotně osazeným pozdně gotickým žulovým sedlovým portálkem. V obou prostorách jsou dochovány velké plochy renesančních kletovaných omítek.