Ves Hvozdno byla na počátku 15. století rozdělena mezi panství vltavotýnské a zemanský rod z Dírného, bratři Ctibor a Jan z Dírného se v roce 1404 píší také z Hvozdna. Dalším majitelem vsi byl Jošt Hozlaur z Hozlan, který zde také sídlil a který byl podle A. Sedláčka též stavitelem tvrze. V popisu statku Bzí je v roce 1649 uváděna též pustá ves Hvozdno s vyhořelou tvrzí. Hvozdenská tvrz se nacházela na J břehu potoka protékajícím vsí a napájejícím Dvorský rybník, který sídlo chránil ze S strany. Na ostatních stranách byla tvrz patrně chráněna vodním příkopem, po němž již v terénu nezůstaly žádné stopy. Lokalita je situována na mírném S svahu nad zamokřeným údolím potoka, které se zde rozšiřuje ve Dvorský rybník. Na plošině, která je asi 3 m vyvýšena nad dno údolí, se zachovaly jen nepatrné relikty starších situací. Patří k nim zejména spodní část zdi z nasucho kladených kamenů, která na J straně uzavírala areál tvrze. Zeď zachovaná do výše 1 m je upravena do podoby terasní zídky členící svah. Ve střední části plošiny se nachází vyvýšený útvar, který na SZZ straně přechází v pravoúhlé nároží. Jeho SZ strana je dlouhá 20 m a JZ strana 25 m. Do spojitosti s tvrzí je v literatuře dávána rovněž studna s kamenným roubením, která leží u domu čp. 5 na Z straně plošiny. Celková konfigurace lokality byla po zboření tvrze pozměněna pozdějšími úpravami, zejména stavbou dvou obytných domů a silnice. Popsané objekty lze vzhledem k absenci ikonografických i písemných pramenů spojit s tvrzí jen hypoteticky. Archeologické výzkumy a nálezy Při terénních úpravách byly na lokalitě nalezeny zlomky keramiky z 14. – 15. století. Uložení nálezů Městské muzeum v Týně nad Vltavou (i.č. 6911-6913, 6915-6977, 6996)