Ves Kněžeklady, která byla ve 14. století součástí žimutického statku, se v písemných pramenech poprvé objevuje v roce 1318, kdy byla majetkem Jindřicha ze Žimutic. Existence feudálního sídla je písemně doložena k roku 1400, kdy zde sídlil Držkraj z Řečice. Jeho zánik je možné položit do 15. století, na jehož konci je zmiňována pouze ves s poplužním dvorem. Tvrziště je situováno na mírném S svahu na J okraji Dolních Kněžeklad. Skládá se z centrálního pahorku obklopeného ze tří stran pozůstatky vodního příkopu. Středový pahorek má oválný tvar o rozměrech cca 25 x 40 m, vysoký je 1,5 m na J a 2,5 m na S straně (měřeno od vodní hladiny). Pahorek má ploché mírně členité temeno beze stop stavebních konstrukcí. Vodní příkop, který původně tvrz obklopoval ze všech stran, je nejlépe zachován na V, kde je dosud hluboký 1,5 m a široký až 10 m, ploché dno má slabě podmáčené. Na S a SZ straně byl rozšířen do podoby ledvinovitého rybníka, za nímž terén dále zvolna klesá ke vsi. Na J a JZ straně byl příkop z větší části zavezen, jeho pozůstatkem je pouze široká mělká deprese. Celková situace tvrziště je silně pozměněna pozdějšími úpravami souvisejícími zejména s vybudováním rybníka a kaple na temeni tvrziště. Přístup do tvrze byl patrně veden od JV, J od tvrziště předpokládají F. Śvinger a V. Huml existenci opevněného předpolí nebo hospodářského dvora. Uložení nálezů Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích (i.č. 18521 – 18540) Kaple Panny Marie, vystavěná na ploše tvrziště je samostatně památkově chráněná, evidovaná pod kat. číslem 453719, r.č. ÚSKP 51466/3-6227.