První uhelná třídírna byla vystavena u jámy Michal přibližně v 80. letech 19. století, kdy došlo k převedení hlavní těžby z jámy Ferdinand na jámu Michal. Nejstarší jádro současné budovy třídírny pochází z let 1913 - 1915 s několika pozdějšími přestavbami. Jednalo se o suchou třídírnu uhlí, kde proces třídění spočíval v drcení a následném frakčním prosévání na roštech s ručním vybírání větších kusů kamene na přebíracích pásech. Objekt třídírny postaven na nepravidelném půdorysu, přibližně ve tvaru písmene T. Nejstarší jádro budovy postaveno z ocelové příhradové nýtované skeletové konstrukce s režnou cihelnou výplní. Budova vystavěna z větší části nad prvním kolejištěm na ocelových nýtovaných sloupech. Stěny prolomeny v každém patře obdélníkovými okny osazenými v dřevěném rámu v ocelové konstrukci. Budova ve střední části vyvýšena z konstrukčních důvodů - vyústění korečkových dopravníků v interiéru, dříve zakončeno věžičkou pro odvod prachu z provozu, dnes plochou střechou. Směrem do areálu se nachází dvoupatrová přístavba po stranách vynesená na ocelových konzolových nýtovaných nosnících. Do přístavby ústí mosty pro oběh plných a prázdných vozíků z těžní budovy. Původně z této přístavby byl u jižní stěny vyveden ještě jeden most, po kterém se vozilo uhlí na skládku stojící na dnešním dvorku mezi kotelnou a třídírnou (dochovaná jen část mostu). Přístavba zakončena sedlovou střechou se dvěma trojúhelníkovými světlíky. Suterén přístavby zapuštěný do terénu, kde se nachází dva jehlanovité, vrcholem dolů situované zásobníky, odkud jsou vyvedeny korečkové výtahy, které nabíraly rozdrcené uhlí. Nad zásobníky se nachází uprostřed korečkových výtahů válcový drtič, zřejmě typu Seltner firmy Breitfield a Daněk. Nad drtičem se nachází přebírací patro s dopravníkovým pásem. Nad tímto patrem se nachází patro se třemi otočnými výklopníky pro vyklápění uhlí z vozíků (původně dva otočné výklopníky). Severní stěna přístavby rozšířena o ocelový nýtovaný most s dřevěnou příhradovou konstrukcí zásobníků, které sloužily pro výdej tzv. deputátu. Most později několikrát rozšiřován a přestavován, v jádru ale zachována původní konstrukce. Ve 3/3 20. století zakončen výtahem. Významnou modernizací dolu Michal v roce 1927 bylo vybudování uhelného prádla sazečkového systému, zřejmě typu Baum, které vzniklo rozšířením a přestavbou stávající suché třídírny. Budova úpravného zařízení byla rozšířena směrem na východ nad druhé kolejiště montánní dráhy, čímž došlo k přímé expedici uhlí do železničních vagónů. Z původní budovy tedy zůstala zachována do dnešní doby pouze severní část se zásobníky a výsypkami pro sypání uhlí do přistavených vagónů (dochováno částečně také v interiéru). Konstrukce přístavby z r. 1927 vystavěna na ocelových nýtovaných sloupech nad železnicí. Samotná stavba tvořena ocelovou příhradovou nýtovanou konstrukcí s režnou cihelnou výplní. Východní stěna v úrovni podlahy prvního patra rozšířena nad kolejiště na konzolových nosnících. K poslednímu rozšíření budovy došlo zřejmě v roce 1942, na jižní straně třídírny. Tato část sloužící jako zásobníky na uhlí a zázemí obsluhy je tvořena železobetonovou konstrukcí s režnou cihelnou vyzdívkou. Stojí na železobetonových pilířích nad železnicí pro expedování uhlí pomocí dopravníků přímo do vagónů. Technologickou součástí prádla byla i nová briketárna (vystavěna při zřízení uhelného prádla v roce 1927), která stála naproti třídírně za báňskou dráhou (briketárna byla zrušena v roce 1942).