Výstavba budovy sekretariátu OV KSČ v Jihlavě byla zahájena v roce 1969 podle projektu Ing. arch Zdeňka Gryce z téhož roku, který byl vypracován ve Stavoprojektu (závod Jihlava). Ačkoliv se jedná o jednu z nejvyšších budov v centru Jihlavy, podle tehdejší normy ČSN „Výškové budovy“ nejde o výškovou budovu jako takovou, protože navrhovaná budova nepřekročila limitních 30 metrů výšky. Před výstavbou byly zbourány hospodářské stavby přiléhající k budově Tolstého 13, tzn. dřevěná kolna, ohradní zdi a ploty. Budova je řešena s ohledem na úspornost jako devítipodlažní trojtrakt. Přechod na stávající zástavbu je řešen pětipodlažním krčkem (přístavbou) v úrovni římsy stávajícího domu a před administrativní budovou je předsunuta v úrovni II. nadzemního podlaží velká zasedací síň. Pohledově je koncipována fasádně obrácenou k protilehlé budově soudu, odkud je možné ji přehlédnout jedním pohledem. S touto koncepcí se vypořádal projektant v průvodní zprávě projektové dokumentace: „Při návrhu bylo nutno respektovat stanovisko hygienika […], které požadovalo otevření a provětrání vnitroblokového prostoru školního dvora. Vzhledem k uvedeným požadavkům a povaze místa, uzavřeného na jedné straně vysokým štítem domů, na druhé Sokolovnou od nár. umělce prof. B. Fuchse, projektant zvolil koncepci vysoké hmoty administrativní budovy, která by nejenom zakryla nepříznivý pohled na stávající štít, ale umožnila i maximální odstup od hmoty Sokolovny.“ Oddělení jednotlivých hmotových částí v urbanistické návaznosti bylo zdůrazněno i barevně a materiálově. Vlastní administrativní budova je červenohnědá (morinal) s černou ocelovou konstrukcí a klempířskými světle šedými prvky. Přístavba byla koncipována ve světle šedém břízolitu včetně stropu loubí, podnož včetně sloupů z tmavé šedi z keramického obkladu. Výšková část je konstrukcí z montovaného skeletu (modul 4,8 m) dle katalogu PS Brno, obvodové zdivo bylo navrženo z plynosilikátových tvárnic o síle 30 cm a vnitřní příčky byly vyzděny z dutých cihel. Přízemí je vyzděno z plných cihel s keramickými obklady. Vzhledem k tomu, že každé patro vysoké budovy stojí na pravidelném rastru sloupů, interiéry dispozičně kopírují identické prostorové uspořádání, s výjimkou nejnižšího podlaží, které obsahuje strojovnu, kotelnu, garáže a II. nadzemního podlaží s dispozičně rozměrnějšími vstupní prostory: šatnou, bufetem, schodištěm a předsálím zasedací místnosti. Vybrané místnosti nebyly architektem řešeny za pomocí barev, ale definovány materiálem, který je „nositelem určité barevnosti a struktury“, jak uvádí autor v projektu, s úmyslem vdechnout prostorám atmosféru. Ve vstupních a reprezentativních místnostech jsou použity celodřevěné obklady, žulové obklady, podlahovou krytinou je mramor a v koridorech lité terraco. Projektová dokumentace navrhuje i realizaci konkrétního vybavení nejdůležitějších kancelářských a reprezentativních prostor s vybavením, tzn. pro velkou a malou zasedací síň, kanceláře tajemníka a předsedy MV KSČ.