Krajinná památková zóna Bojiště u Přestanova, Chlumce a Varvažova se rozkládá na úpatí Krušných hor. Její podstatou je ochrana kulturně historických a přírodních hodnot relativně dochované podkrušnohorské krajiny ve vztahu k prostředí bojišť, kde se odehrála v roce 1813 významná bitva, kde došlo k porážce Napoleonského vojska spojeneckou armádou Rakouska, Pruska a Ruska. KPZ představuje především memoriální asociativní krajinu a na ni navázané historicky, architektonicky i technicky významné stavby včetně systémů vodních toků a ploch a dalších dochovaných komponent kulturní krajiny. Památková zóna jako celek tvoří protáhlé území na katastrech Varvažova, Žandova, Chlumce, Stradova, Přestanova a Unčína. Naprostá většina klíčových stavebních a uměleckých památek v území je dochována stejně jako základní urbanistická struktura vsí, jež byly nedobrovolnou součástí bojů a během bitvy vypleněny a po ní postupně znovu obnovovány. V území se dochovala podstatná část historického uspořádání krajiny včetně základní komunikační sítě, v níž zaujímá významné postavení i císařská teplická silnice (dnes silnice č. 13), která byla vybudována na počátku 19. století z Teplic přes Varvažov a Petrovice do Saska. Chlumec a strategický význam blízkého Nakléřovského průsmyku, jímž procházela v raném středověku tzv. srbská stezka, je známý již bitvou v roce 1126, kdy zde kníže Soběslav bojoval s německým císařem Lotharem. Boje tehdy probíhaly na rozsáhlém území krušnohorského předhůří a kromě množství lidských obětí měla bitva významné následky. Zničeny byly obce Chlumec, Chabařovice, Stradov, Žandov, Přestanov, Roudné a Dolní Varvažov. V bitvě položilo život na 20 300 vojáků, bezpočet koní a další tisíce vojáků bylo raněno. Protože kromě plochy bojišť, která jsou i v současné době převážně dochovány jako volné zemědělské plochy, tvoří základ memoriální krajiny a její historické hodnoty a účelu památkové zóny pomníky bitvy, které vznikaly na území bojiště prakticky hned po ukončení bitvy. Hlavní memoriální objekty dosahují mimořádné umělecké úrovně, protože k jejich konceptu a ztvárnění byli přizváni tehdejší vynikající umělci. Mezi nejvýznamnější patří Pruský památník ve Varvažově (1817), Rakouský pomník ve Varvažově (1825), Ruský pomník v Přestanově (1835), pietní místo Hromadný hrob 10 000 padlých v Přestanově (1835), kde jsou druhotně uloženy ostatky poloviny padlých, jejichž ostatky nalézané v okolí byly z iniciativy chlumeckého hraběte Josefa von Westphalen ukládány na toto místo. Dlužno podotknout že druhá polovina ostatků vojáků, kteří byli pohřbíváni přímo na místě bojišť ihned po bitvě, se stále nachází v prostoru památkové zóny a jejich hroby nejsou ve všech případech dodnes přesně identifikovány. Dalším pomníkem je Francouzký pomník na křižovatce u Přestanova, Stradova a Unčína (1911). Pomník věnovaný francouzským vojákům ve Stradově (1913) a další drobné pomníky. Největším pomníkem bitvy je pak Jubilejní památník v Chlumci (1913) vztyčený při příležitosti 100. výročí bitvy na okraji Chlumce. Hodnoty KPZ spočívají ve vnímání symboliky místa, kdy bojiště je svědkem zlomových nebo alespoň významných historických událostí. Jsou místy, kde obvykle na základě válečného úspěchu vznikala a narůstala proslulost velkých politických vojenských osobností. Jsou to zároveň místa pietní památky všech, jejichž ukončené životy často souvisejí s milníky dějin daného národa. Bojiště sama o sobě mohou obsahovat významné topografické a archeologické doklady, které mohou zvýšit a doplnit naše porozumění monumentálním událostem historie, která se odehrála na jejich půdě a v neposlední řadě lze vnímat jejich význam pro rozvoj vojenské strategie, taktiky a válečných dovedností.