Obrovská hmota Veletržního paláce, zaujímající plochu celého uličního bloku, má fasády komponované na základě sestavy různých kvadratických hmot, odlišených navíc jinou strukturou povrchu. Základem hl. fasády do ul. Dukelských hrdinů je čtyřetážový podélný pás arkýře, vystupující nad 2. podlažím z plochy průčelí, takže v posledním ustoupeném podlaží vytváří terasu. Průběžná a ničím nepřerušovaná pásová okna vytvářejí zřetelný horizontální akcent celého podélného pásu. V sev. konci zasahuje arkýř do neutrálního čtvercového bloku, prolamované čtvercovými okny, který je vysazen na vyšším parteru s velkými prosklenými plochami. Severní fasáda přejímá jednoduchou koncepci hladké kameny obložené fasády se čtvercovými okny, je však koncipována v obdélníku. Jižní fasáda je koncipována symetricky s výraznými schodištními rizality, před které pak opět předstupují vysazená čtyři podlaží arkýře (rizality přerušená) s pásovými okny. Zadní fasáda je zjednodušeným zrcadlovým obrazem vstupní fasády. Nadhozena byla možnost základní inspirace pracemi holandského architekta Marta Stama (Masák, Švácha). Budova určená pro výstavy vytváří dvojici vnitřních dvorů, většího po jižní straně, a řadu velkých prostor, které byly dodatečně přepaženy. Sám O. Tyl hovořil o tom, že při zpracování plánu hrálo základní úlohu vytvoření co možná velkých výstavních ploch, utvoření spojitých komunikací, vytvoření velkých sálů výstavních a získání co největšího množství krámů. Vysoké předměty měly být podle něho dopravovány do hl. sálu velkým vstupem z Bělského tř. (Dukelských hrdinů), přičemž hl. vstup byl koncipován do Veverkovy. Součástí výstavní budovy bylo také kino, jehož kapacita měla být zvýšena na 800 míst (kino „Favorit“ posléze „Veletrhy“ pro 792 diváků pak bylo v provozu od r. 1925 do požáru 1974). Konstrukčně se podle O. Tyla jednalo o konstrukce železobetonové, systému hřibového; spojení podpor s deskou jest bez viditelných hlav. Stavba obklopuje dvojici dvoran, z nichž větší na jižní straně zaujímá plochu o velikosti cca 80 x 40 m a ve výšce 15 m je ukončena skleněným stropem. Po výstavbě sloužila k vystavování velkých strojírenských výrobků. Okolní výstavní prostory byly řešeny jako nepravý trojtrakt, se střední chodbou, z níž byly přístupné vystavovací prostory po obou stranách. V severní části se nalézá Malá dvorana, rovněž obklopená výstavními prostory, i když v původním projektu se zde počítalo spíše s kancelářemi. Tato dvorana probíhá všemi patry budovy.