velkomoravské hradiště Pohansko

Lokalita se nachází asi 3 km jižně od Břeclavi v prostoru lužních lesů nad soutokem Moravy s Dyjí. K jejímu poznání přispěl především archeologický výzkum, který zde provádí od roku 1958 Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně Archeologickým výzkumem byly zjištěny rozptýlené nálezy z různých období pravěku, především však bylo prokázáno soustavné osídlení od dob slovanské expanze (6. stol.) až do první poloviny 10. století n.l.. Hradiště bylo vybudováno až na počátku 9. století. Jde o nížinný typ oválného tvaru o ploše 28 ha. Jedná se o jedno z největších raně středověkých opevnění ve střední Evropě. Dobře viditelný val je pozůstatkem hradby skořepinové konstrukce široké původně 5,7-6,5 m, a sestávající z čelní kamenné zdi, z hlinitého násypu a z vnitřní dřevěné stěny z fošen opírajících se o dvojice kůlů vzdálené navzájem 1,5-2 m. Násyp hradby byl vysoký 4 m; s dřevěnou předprsní dosahovalo opevnění výšky 6 m. Za nejvýznamnější objev na Pohansku je považován velmožský dvorec, který byl prozkoumán v severozápadní části hradiska. Byl to pravoúhlý sídlištní útvar o rozloze téměř 1 ha obehnaný dřevěnou palisádou, budovanou ve dvou fázích v 9. století. Uvnitř dvorce byl rozlišen sakrální okrsek s kostelem a pohřebištěm, obytná část velmože s jednoprostorovými i víceprostorovými domy na kamenných a maltových podezdívkách, hospodářská část s ohradami pro dobytek, chlévy, stodolami, sýpkami atd. (přes 50 objektů). Kostel, postavený ve zvláštní ohradě u dvorce, patřil podle zachovaných základů k typu jednolodních staveb (délka 18,65 m, šířka 7,2 m) s odsazenou půlkruhovou apsidou a s téměř čtercovitým nartexem; na jihovýchodní straně přiléhal k lodi čtvercovitý přístavek. Chrám byl zbudován z importovaného lomového kamene spojovaného vápennou maltou. Stěny byly omítnuté a obílené, uvnitř byly i barevné fresky. Založení kostela lze spojovat se starší fází dvorce, tj. s dobou před polovinou 9. stol. Zanikl nejpozději kolem poloviny 10. stol., přičemž sakrální funkci mohl ztratit již dříve. Byl to zřejmě tzv. vlastnický kostel. V okolí kostela byl bohatý hřbitov. Pohřbívalo na něm společenství sídlící v dvorci od počátku 9. stol. do poloviny století 10. Ve 407 hrobech byly nalezeny 4 meče,8 seker,32 ostruh a 46 zlatých a stříbrných šperků byzantsko-orientálního rázu. Skutečnost, že mezi hroby dospělých je podstatně vyšší procento hrobů mužských, svědčí o neobvyklém složení obyvatel dvorce daném patrně přítomností vojenské družiny. Rozsáhlé velkomoravské sídlištní areály, a menší pohřebiště byla kromě dvorce prozkoumána na různých místech uvnitř hradiska i na předhradí. Řemeslnické sídliště v severovýchodní části hradiska (v bývalé lesní školce asi 100 m východně od výzkumu velmožského dvorce) bylo zkoumáno na ploše více než 2 ha, aniž byly zachyceny jeho okraje (260 velkomoravských objektů). Počátky celého sídliště lze klást do 1. pol. 9. stol. Severovýchodní předhradí zaujímalo ledvinovitou plochu (2,5 ha) zvedající se asi 1,5 m nad inundaci (prozkoumáno 103 velkomoravských sídlištních objektů). Žlábek a kamenná destrukce na okraji terénní vlny svědčí, že bylo původně ohrazeno palisádou. Velkomoravský sídlištní areál jižního předhradí byl prozkoumán v trase budovaného kanálu záchranným způsobem na ploše 9 ha sondou 100 m širokou. Okraj osídlení byl zachycen pouze na východní straně, jinde byl sondou prozkoumán jen výřez z osídlené plochy. Celkem bylo zachráněno 436 sídlištních objektů, z nichž téměř čtvrtinu tvořily obytné zemnice s kamennou pecí v rohu. Další objekty měly charakter hospodářský a výrobní. Mimo bohatý kostelní hřbitov se ojedinělé hroby a drobná pohřebiště s 10 - 30 hroby nacházela přímo mezi sídlištními objekty ve všech zmíněných velkomoravských sídlištních areálech. Na hradišti a na severovýchodním předhradí bylo celkem 184 hrobů Na jižním předhradí bylo přes 200 hrobů. V areálu hradiště bylo prokopáno také časně slovanské a starohradištní žárové pohřebiště. Časně slovanské a starohradištní osídlení (6-8. stol.) bylo zachyceno na dvou místech v severní části hradiska (79 sídlištních objektů). Šlo patrně o zemědělskou osadu shlukového typu rozčleněnou v jednotlivé dvory. Chráněná plocha lokality je 790237 m2.