Palác má ještě románský základ, patrně pocházející ze sklonku 12. stol. Velkoryse založená budova zřejmě prošla jen menšími gotickými úpravami, které lze předpokládat po požáru v r. 1420 a znovu po r. 1503. Významnější pak byla renesanční přestavba z doby před 1610. Na raně barokních úpravách se podílel Carlo Lurago, další změny proběhly na poč. 18. stol., ale dnešní vzhled je výsledkem renovace provedené Bartolommeem Scottim (po r. 1725): Zásadní přestavba proběhla až na poč. 18. stol. za Gundackera Poppo z Dietrichsteinu. Stavby, zřejmě zahájené v posledních letech předchozího velkopřevora budováním sev. křídla, pak změnily celou budovu. Její dřívější stav zachytil r. 1725 na svých plánech Bartolommeo Scotti, který také v následujícím roce začal s velkou přestavbou (snad za účasti Max.Kaňky). Po této zhodnocující úpravě již nedošlo k žádným zásadnějším změnám: v novější době byla prováděna pouze údržba a tak se velkopřevorský palác udržel vlastně ve své vrcholně barokní podobě. Doch. rozsáhlé zbytky románských kvádříkových zdí (stavba byla pravď. trojkřídlá a odpovídala rozsahu dnešního objektu). Zdivo 2. pol. 12. stol. se dochovalo ve vých. křídle dokonce až do výše kordonové římsy, v již. a záp. části jsou jen zbytky. Rajský dvůr obklopoval po všech stranách ambit, který byl nepochybně zaklenut. Ukazují na to otisky čel jeho kleneb ve vých. průčelí nádvoří. Čtyři křídla velkopřevorského paláce uzavírají obdélný dvůr, na sev. straně příléhají ke stěně mariánského chrámu, jehož část tak tvoří konstrukce sev. křídla, které je proti ostatním vyšší, třípatrové. Průčelí paláce, jak uliční, tak zahradní, pocházejí z vrcholně barokní přestavby a jsou jednopatrová. Vstupní fasáda z Lázeňské ul. je nepravidelně šestiosá. Parter pokrývá pásová rustika, sdružená okna jsou zde novým barokním doplňkem (vždy jedno z dvojice oken je slepé). Vjezdový portál je poměrně jednoduchý, s poloeliptickým záklenkem, zdobený vystouplými vykrajovanými poli oddělenými plackou. Nad vrcholem se uplatňuje znak řádového velmistra G. P. z Dietrichsteinu (vinařské nože), který stál při barokní přestavbě budovy. Nad středním risalitem se vypíná velmi plochý štítový vikýř prolomený v hladké, jen orámované ploše oválným oknem. Na klenáku je výrazná maska. Vikýř uzavírá trojúhelně vzdutá římsa. Jako hl. průčelí je ovšem vnímána fasáda do Velkopřevorského nám. Také zde se uprostřed uplatňuje pod dvojicí středních os vstupní portál, ve skutečnosti hlavní, který také dovolil rozdělit budovu do dvou nezávislých částí. Sochařská výzdoba z dílny M.B.Brauna. Dvorní průčelí jsou proti uličním silně zjednodušena. Sklepy se objevují pouze pod záp. křídlem, jsou barokního původu, s valenými klenbami. Budova velkopřevorství má skutečně palácovou, nikoliv klášterní dispozici; v přízemí je zaklenuta v celém rozsahu. Dispozice je převážně jednotraktové, v ose již. křídla (do Velkopřevorského nám.) stavbu předěluje průjezd, odpovídající hl. portálu. Zahradní průčelí opakuje v zásadě stejnou kompozici, pouze v ose je v přízemí prolomeno trojicí otvorů někdejší sally terreny (prostor průchozí z nádvoří do Maltézské zahrady). Zahrada přiléhá k paláci na V straně, od Velkopřevorského náměstí a pozemku domu čp.488 je oddělena vysokou ohradní barokní zdí, ve zdi do náměstí je úzký barokní portálek. Zahrada vznikla na poč.18.stol. patrně na starším základě.