Větrný mlýn je typem beraního mlýna nazývaný také sloupový, německý, kozlečí nebo samec s jedním mlýnským složením. Mlýn je dvoupatrový, přízemí „pod větřákem“ (větrným kolem) je tvořeno základnou ve tvaru rovnoramenného kříže, v jehož středu je začepován mohutný nosný sloup zv. „otec“, podepřený vzpěrami, který se říká „apoštolové“. Horní část „otce“ je opatřena rámovým sedlem s dvěma trámy – „babkou“ a „dědkem“, které umožňují natáčení mlýna podle směru větru. Složí k tomu několikametrová oj, vklíněná mezi tyto trámy a ústící pod šalandou asi 20 cm nad zemí a pojízdný rumpál „kozlík“. Sedlo současně nese celé první patro. To je přístupné schodištěm u zadní štítové stěny, které vede na malou zastřešenou palandu, z níž se vchází do mlýnice. Středem místnosti prochází nosný sloup, na jehož čepu spočívá trám zvaný „matka“, která nese druhé patro a je na něm zavěšena kostra opláštění mlýna. Vedle „otce“ stojí moučnice s vyřezávaným čelem, v ní se semletá mouka prosívá a otruby padají do truhly pod moučnicí. V mlýnici je také zařízení na ovládání brzdy, na regulování mlýnských kamenů a schodiště do druhého patra. Dveřmi z mlýnice je přístupná šalanda, sloužící mlynáři i jeho zákazníkům k odpočinku. Šalanda vystupuje ze zadní štítové stěny vedle palandy. Druhé, půdní, patro obsahuje vlastní mlýnské složení: hřídel větrných lopat, palečné kolo o průměru 3,20 m s brzdou, cévové kolo, násypku na obilí a mlýnské kameny o průměru 1,10 m, kryté luby. Mlecí zařízené pohánějí čtyři větrné lopaty délky 8 m, vyplněné zčásti dřevěnými plotnami „dračkami“, zasunovatelnými podle síly větru. Střecha mlýna je sedlová, nad větrnými lopatami zvalbená, krytá šindelem.