Petschkův palác je zděná, šedě zpatinovaným pískovcem obložená, částečně podsklepená dvoupatrová budova se třetím patrem v mansardové střeše, kryté měděným plechem. Je postavena v poměrně příkrém svahu (severovýchodní průčelí “kuchyňského” křídla je proto přízemní, ačkoli jde o 2. patro) na členitém, zhruba čtvercovém, půdorysu, z něhož na severovýchodní straně, ze severního nároží, vybíhá úzké “kuchyňské” křídlo. Průčelí jsou vodorovně členěna minimálně profilovanou (v podstatě pásovou) kordonovou římsou a římsou korunní, která je zde součástí úplného kladí. Nad korunní římsou je atika ve formě balustrády, ta má na nárožích budovy i jejích rizalitů plné pilířky a mezi nimi balustry kruhového průřezu. Přízemí má pásovou bosáž. Svisle budovu člení též pásově bosované lizény, které jsou na jejích nárožích a na nárožích jejích rizalitů a v jejich koutech. Nároží budovy jsou zaoblena a dovnitř odsazena, přes toto zaoblení přechází pásová bosáž z lizén. Okna jsou většinou dvojitá dovnitř otvíravá trojkřídlá třítabulková členěná do “T”, bíle natřená. V přízemí mají stojky profilovaných šambrán přepásány každým druhým pásem bosáže a jejich překlady trojicí klenáků a jsou opatřeny pevnými mřížemi. V 1. patře vyrůstají okenní šambrány (v profilaci mají nově pojatý listovec z javorových listů – stavebník utekl v r. 1938 před nacisty do USA a Kanady) z parapetů, mají uši a svazkové hlavní klenáky. Parapety jsou tvořeny podokenní profilovanou římsou, na stranách s dříky pilastrů s obdélnými zrcadly a ve středu je slepě ovály prolamovaná plocha s vegetabilním ornamentem. U oken v postranních polích průčelí mají parapety pod podokenní římsou dvě volutové konzoly a mezi nimi zrcadlo s ušima dole. Ve 2. patře mají profilované šambrány horní i dolní uši a jsou tak vysoké, že zabírají i plochu parapetu. Ta je od okna oddělena pouze dolní polodrážkou profilovanou podokenní římsou a je vyplněna klasicizující železnou mříží. Okna 3. patra jsou osazena v sedlových vikýřích mansardy střechy, zakončených segmentovými frontony, mají profilované šambrány s ušima. Všechna okna pater, u nichž jsou pochozí plochy (okna vedoucí na terasy, či okna 3. patra, mezi nimiž a atikou je ochoz – či spíše žlab na odvod dešťové vody) jsou opatřena posuvnými mřížemi na způsob rolet. Ostatní okna měla rolety z dřevěných latí, dnes většinou nezachované. Jihozápadní hlavní uliční průčelí je pětiosé, rozdělené středním rizalitem na 1 + 3 + 1 osu, sedmiosé přízemí pak na 2 + 3 + 2 osy. Rizalit pouze v tomto průčelí nevystupuje z průčelí pravoúhlým odsazením, nýbrž lizény na jeho stranách jsou s lizénami průčelí při jeho koutech spojena v jednu konkávního půdorysu. Ve střední ose v přízemí jsou ne nijak okázalé dveře hlavního vstupu osazené v téže šambráně jako vedlejší okna. Dveře jsou tmavě hnědě mořené, levé dovnitř otvíravé rámové o jedné výplni. Rám je na vnitřní straně lemován vejcovcem a výplň při svém okraji drobným listovcem, ten je v rozích pravoúhle dovnitř zalomen a v takto vzniknuvších nárožních čtvercích je vyřezán geometrický ornament. Po stranách průčelí jsou v půdorysu konvexní zdi, na něž přechází z přízemí bosáž se soklem. Korunu jim kryje římsa stejného profilu, jaký má kordonová nad přízemím. Na straně k ulici jsou zdi zakončeny krátkým kolmo přistavěným úsekem, nahoře čtvrtkruhem konkávně vybraným. Zeď na levé straně je ohradní zdí dvorku, je proražena obdélnou branou s železnými mřížovými dvoukřídlými pravými dovnitř otvíravými vraty. Plocha před průčelím je vydlážděna do vějířů žulovými kostkami střední velikosti – cca 10 x 10 x 10 cm. Podélně je rozdělena z pískovcových kvádrů vyzděnou opěrnou zídkou, na stranách volutami zakončenou, která tak vytváří před hlavním vstupem do budovy nízkou nájezdní rampu. Jihovýchodní boční zahradní průčelí je pětiosé, rozdělené středním rizalitem na 1 + 3 + 1 osu. K přízemí má přistavěno zahradní schodiště. Nad tímto schodištěmje pouze malé okno v 5. ose. První patro má v rizalitu místo tří oken loggii, která ústí na výše uvedené zahradní schodiště a která je přístupná z ústřední haly objektu trojicí francouzských oken. Tato okna se od ostatních oken 1. patra liší pouze svojí výškou a povrchovou úpravou – nejsou bíle natřena, ale tmavě mořena. Na pravé (severovýchodní) straně je průčelí v úrovni 1. patra nad zahradním schodištěm rozšířeno o “přístavek” loggie (otevřené do tohoto průčelí oknem bez výplně, po jeho stranách bosované lisény) s terasou s plným zděným zábradlím ve 2. patře. Severovýchodní zadní průčelí je obrácené do dolní terasy parku. 1. patro budovy z této terasy je vlastně přízemí, proto průčelí je zde patrové. Před 1. patrem (jakoby přízemím) je postaven “přístavek” s terasou v úrovni 2. patra s plným zděným zábradlím. Přístavek je svisle rozdělen třemi bosovanými lizénami, dvěma na stranách a jednou uprostřed. V levé polovině přístavku je loggie ohraničená šambránou, jakou mají okna ve 2. patře, v pravé polovině jsou tři okna obvyklá pro 1. patro budovy. Ve 2. patře má průčelí tři osy v rozmístění 2 + 1, přičemž v 1. ose je francouzské okno, kterým je z ložnice rodičů přístupná výše uvedená terasa. V mansardě za balustrádou atiky jsou tři vikýřová okna 3. patra ve stejných rozestupech. Jihovýchodní průčelí “kuchyňského” křídla, obrácené též do dolní terasy parku, má, krom v úvodu uvedených lizén, třetí tutéž lizénu vlevo od středu. V levé “menší polovině” průčelí jsou dvě osy, pravá je bez otvorů. V 1. patře (jakoby v přízemí) je 1. osa zastavěna výše uvedeným “přístavkem” s loggií a ve 2. ose jsou levé dovnitř otvíravé rámové dveře s jednou velkou zasklenou výplní opatřenou mříží. Ve 2. patře je v 1. ose francouzské okno, jímž je z chodby “kuchyňského” křídla přístupná terasa přístavku. Dvě okna 3. patra v mansardě jsou v osách otvorů pod nimi. Severovýchodní úzké průčelí “kuchyňského” křídla je obrácené do horní terasy parku. Ve 2. patře (zde jakoby v přízemí) má dvě osy. V 1. ose má francouzské okno, kterým je přístupná malá terasa před průčelím. Ta má železné zábradlí a uprostřed severovýchodní strany schodiště o čtyřech stupních a je střechou “přístavku”, který má v 1. patře bývalou spíž s oknem na severozápadní straně. Okno 3. patra v mansardě je v jejím středu. Severozápadní boční dvorní průčelí je rozděleno výrazným odsazením na dvě poloviny. Vlevo to je předsazené: Severozápadní průčelí “kuchyňského” křídla, které je pětiosé, pouze naznačeným rizalitem rozdělené na 1 + 3 + 1 osu. Rizalit je naznačen pouze tak, že mezi 1. a 2. a mezi 4. a 5. osou jsou v 1. a 2. patře dvojice bosovaných lizén, z nichž ty blíže středu průčelí jsou vůči těm druhým o svou tloušťku předsazeny. V přízemí nejsou okna v 1. a ve 2. ose, protože terén dvorku se zde o patro zvedá a přízemí zde zakrývá, ve 3. ose jsou dva otvory, velmi úzké okno a vpravo od něho levé ven otvíravé rámové dveře s jednou velkou zasklenou výplní opatřenou mříží. Ve 2. patře je okno v 1. ose slepé. V mansardě za balustrádou atiky jsou tři vikýřová okna 3. patra ve 2. až 4. ose. Vpravo je pak: Severozápadní boční dvorní průčelí vlastní budovy, to je čtyřosé, přičemž je “středním” rizalitem rozděleno na 1 + 3 + 0 okenní osu. “Střední” rizalit je ve středu budovy (bez “kuchyňského” křídla), ale není ve středu popisované poloviny severozápadního průčelí, protože levou stranu zde zkracuje polovina průčelí náležející “kuchyňskému” křídlu, zkracuje ji tak, že zde zbývá místo akorát na okna v 1. ose. Po pravé straně rizalitu je průčelí bez otvorů. V přízemí je okno ve 4. ose nahrazeno levými ven otvíravými rámovými dveřmi s jednou velkou zasklenou výplní opatřenou mříží. Ve 2. až 4. ose 1. a 2. patra jsou okna od schodišť. V jedné ose jsou zde dvě okna ve společné šambráně vyrůstající z kordonové římsy nad přízemím. Dolní okna (o něco nižší, než jsou běžná) jsou od mezipodesty mezi přízemím a 1. patrem, horní okna (zhruba dvojnásobné výšky než běžná – stojku písmene “T” v dělení mají proto přerušenu dalším poutcem, tak že jsou pětikřídlá a pětitabulková) jsou od mezipodesty mezi 1. a 2. patrem a sahají až pod strop 2. patra. V mansardě za balustrádou atiky jsou tři vikýřová okna 3. patra, v 1. ose a mezi 2. a 3. a mezi 3. a 4. osou.