Symetrické hlavní průčelí, které vykazuje řadu styčných prvků s budovou drážďanské obchodní komory od týchž tvůrců, člení pilastry. Dominantním prvkem je osově umístěný vstupní balkónový portikus s art decovou plastickou výzdobou a mohutná mansardová střecha s barokně profilovaným štítem s otevřeným frontonem. Součástí náročných fasád jsou kvalitní uměleckořemeslné detaily (bohaté okenní mříže, lucernová mříž nadsvětlíku, balkónový plot, půlkruhová vikýřová okna). Honosnému průčelí je přizpůsobeno i reprezentativní, takřka „zámecké“ předpolí domu. Přísně symetrická je i kompozice zahradního průčelí s předsazenou terasou. Vstup na terasu, krytý segmentovou římsou flankují dva mělké balkónové rizality s konkávními nárožími. Součástí rozlehlé architektonizované zahrady se systémem schodišť a teras je i zajímavý kruhový pavilon. S tradicionalistickým exteriérem kontrastuje nápaditý, racionálně řešený půdorys s efektivní skladbou místností, jeden z typických znaků tvorby ateliéru. Vnitřní dispozice vychází z halového domu. Kolem ústřední haly jsou seskupeny jednotlivé obytné místnosti a provozní místnosti. Schodiště z haly ústí do privátního patra, určeného pro rodinu majitele domu. Sekundární, boční schodiště sloužilo personálu vily a vedlo do obytných prostor služebnictva. Význam vily dokládá i fakt, že byla publikována ve výpravné monografii Architekten Lossow & Kühne Dresden, vydané roku 1930 v prestižní edici Neue Werkkunst, ke které napsal úvodní studii význačný historik umění Werner Hegemann. Úspěšná liberecká realizace otevřela ateliéru dveře k dalším zakázkám a pravděpodobně podpořila rozhodnutí otevřít severočeskou filiálku. Tvorba ateliéru byla v Liberci dobře známá a bylo nepochybně známkou společenské prestiže mít dům od tak významné německé kanceláře, jakou Lossow & Kühne byla, což dokládá i ohlas v regionálním tisku.