Vila se zahradou. Patrový funkcionalistický dům s pozoruhodným zahradním průčelím. Typicky Corbusierovský je motiv terasy vříznuté do nároží s kombinací plného a trubkového zábradlí. S objektem souvisí též zahrada, která svým architektonickým rozvržením poukazuje na kvalitního zahradního architekta. Původně letní vila musela být přizpůsobena podmínkám k obývání během celého roku, zejména zdvojením oken okny dřevěnými. V téměř původní podobě je dochován též originálně řešený interiér./ S architekturou souvisela i zahrada, kterou upravili přátelé umělci. Celkovou kompozici rozvrhl architekt Pavel Smetana do dvou úrovní, kde se nacházely pravidelně uspořádané pěstební plochy, a to jak pro zeleninu, jahody a rybíz, tak i pro plošné výsadby/výsevy letniček. Okraje původních dolních zeleninových záhonů jsou ještě dnes lemovány oblázky zasazenými do betonových pásů. Původní cihlové šlapáky, které souzněly tvarově i barevně s dlažbou a schodištěm před vilou, jsou dnes nahrazeny kamenem. Součástí zahrady je částečně dochované původní oplocení a unikátní skalka od umělců Vincence Makovského a Bedřicha Stefana. Svým pojetím je ukázkou kontrastu mezi hladkou klidnou plochou fasády domu a členitostí kamenů vyskládaných do dramatického zátiší. Ovšem nezůstalo jen u samotné konstrukce skalky. I botanické pojetí zahrady bylo na dnešní poměry impozantní. Na skalce jsou dnes dominantní tři staré konifery: zakrslý cypřišek tupolistý (Chamaecyparis obtusa Nana Gracilis), jalovec obecný a zlatolistý jalovec čínský. Nedaleko od nich roste od roku 1941 šeřík, který byl vysazen na památku narození první vnučky. Pravý poklad se ale skrývá v pietně uchovávaném sortimentu skalniček a trvalek. Roste tu minimálně (v každou roční dobu něco trochu jiného) astra, bělozářka, čechrava, čemeřice, čistec, dlužicha, hvozdík, chryzantémy, jaterník, jestřabina, juka, kakost, koniklec, kosatec, krásnoočko, kručinka, levandule, lomikámen, mochnička, orlíček, pelyněk, plamenek, primule, rdesno, rozchodník, rozrazil, rožec, řebříček, sasanka, šanta, škornice, štěničník, tařice, trávnička, tužebník, vrbina a zvonek. Část skalky od Vincence Makovského je zachována beze změny, díl od Bedřicha Stefana zůstal jen zčásti. Součástí návrhu bývalo i ohrazení do ulice, v horní části s řadou horizontálních obdélných otvorů, které velmi dobře ladilo se strohým hlavním průčelím (podle historických dokladů se realizovalo plné zábradlí ze struskocementových cihel a vertikálními pilířky v pohledu ze zahrady (nedochováno); zachovaný původní úsek zdi ve shodné podobě ještě zůstal na jihozápadní straně zahrady). Předmětem ochrany je vila a pozemek zahrady s původními komponenty (skalkou, pozůstatkem původního ohrazení na jihozápadní straně zahrady)..