Vila č 14 je součástí souboru 15 vil s hotelem a rekreačním zázemím pro nejvyšší komunistické funkcionáře. Vilu měl využívat Rudolf Barák, funkcionář ÚV KSČ a ministr vnitra (do r. 1961), ale v roce 1962 byl uvězněn v rámci mocenských bojů v KSČ. Vila je situovaná ve skupině vil, položených nejjižněji. Stojí ve svahu, z cesty je přístupná schodištěm s kamennými stupni. Stavba je dvoupodlažní, dvoutraktové dispozice, s plochou střechou. Stropní a střešní konstrukce je z monolitických desek, uložených na nosných cihelných zdech. Na obvodních zdech je proveden armovaný železobetonový věnec, vyztužený nad okenními otvory jako překlad. Střecha měla být z plechu připevněného na latě lichoběžníkového průřezu, zabetonované do vyrovnávacího škvárobetonu. Vnější omítky jsou šlechtěné (škrábané), vnitřní původně štukové a pačokované. Sokl na vnějším líci je z žulového kamene. Okna jsou zčásti typická, dřevěná a zdvojená, zčásti atypická, kovová. Nátěry výplní tvořil broušený lak v barvě slonové kosti. Krycí deska terasové zdi je z opracovaného žulového něčínského kamene. Parapetní desky jsou mramorové, vložené na železobetonové desky. Vstupní průčelí charakterizuje dlouhá markýza, nesená hranolovými pilíři s kamenným obložením. V patře, uprostřed rizalitu, vyniká dlouhé horizontální okno, dělené do tří polí. Nejpůsobivější je východní průčelí, otočené k přehradě, s výhledem do krajiny. Funkcionalisticky laděnou vilu charakterizuje v tomto průčelí kamenná terasa půlkruhového a pravoúhlého půdorysu a se zděným a obloženým zábradlím s truhlíky na květiny. V architektuře se projevují velké prosklené plochy (především v přízemí, v hlavní obytné místnosti) a balkon přes celé průčelí se zábradlím, děleným do úseku s plným zdivem a do úseku s kovovým zábradlím se skleněnými výplněmi. Výrazným prvkem je nad částí balkonu s plnými zdivem specifická pravoúhlá markýza, s krajními plnými plochami a uprostřed se čtyřmi otevřenými poli. Pro boční fasády jsou příznačná originálně řešená kovová okna v přízemí, předstupující z úrovně zdiva fasády (opakuje se i na hotelu). Také interiér si stále zachoval původní charakter místností, se specifickými detaily. Za pozornost stojí původní soubor plných dřevěných i prosklených dveří, zábradlí schodiště s kovovými svazky prutů, provázanými horizontálně pojatými dřevěnými hranolky, kryty na topení, mramorové parapety či parketová podlaha. Podstatné je, že se zde zachovaly také zabudované skříně s volnými policemi. Zatímco ostatní vily byly vybaveny volně rozestavěným nábytkem, vila č. 14 se vyznačovala právě zabudovanými skříněmi v ložnicích z důvodů malé plošné výměry jednotlivých ložnic. Také u jediné této vily se zde na základě požadavků Rudolfa Baráka pořizovaly svinovací okenice-žaluzie. Do okolního pozemku se vstupovalo schody z terasy. Zřejmě i zde navazovala kamenná cestička, která vedla k vodě přehrady.