Vila č. 3 (III B 2) v souboru 15 vil s hotelem pro nejvyšší komunistické funkcionáře. Vilu využíval Bruno Köhler, vedoucí pracovník sekretariátu ÚV KSČ. Tato vila byla součástí výstavby pěti objektů na jižním úbočí, rozmístěných po hřebenu, kde terén má spád JV směrem. Vila je jednopodlažní, s volným výhledem k vodní ploše nádrže. Zde jsou situovány všechny obyvatelné místnosti - hala, obývací pokoj, ložnice, terasy a balkón. SZ směrem jsou situovány prostory vstupu, koupelny, WC, čajové kuchyně, jídelny a jídelního koutu, který je prostorově spojen s obývacím pokojem. Objekt je nepodsklepen. Objekt je železobetonové konstrukce. Zdivo soklové z betonu, na vnějším líci z lomového kamene, vyspárovaným štukovou omítkou. Přízemní zdivo je z lehčených cihel. Střešní konstrukce a konstrukce říms je z monolitických desek, stropy jsou zavěšeny na střešní konstrukci. Desky jsou uloženy na nosných obvodových zdech i na vnitřních příčkách. Na obvodových zdech byl proveden armovaný železobetonový věnec spojený s překlady otvorů. Vnější omítky jsou šlechtěné stříkaným latexem v pískové barvě. Vnitřní omítky stěn a stropů jsou štukové, pačokované. Malby stropů a stěn byly tónované nebo s použitím vzorů (Barnabitek). Podhledy železobetonových říms jsou obložené modřínovými prkny. Nátěry: broušený čistý lak. Okna jsou modřínová, zčásti typická, zdvojená. Dveře jsou modřínové. U oken jsou mramorové parapetní desky. Vyrovnávací schody u hlavního vchodu jsou žulové na betonové desce. Terasa z opracovaných kamenů je taktéž na betonové desce. Podlahy v obytných místnostech z dubových vlysů. V koupelnách byla šamotová mozaiková dlažba. Ve vstupu byla netypizovaná benátská dlažba, v předsíni mozaika. Stěny v čajové kuchyni, umývárně, WC a koupelnách byly obloženy glazovanými obkládačkami.