Vila členité hmoty a neorenesančního tvarosloví. V ose hlavního východního průčelí půlkruhový portikus s šesti dórskými sloupy a balustrádou, k němuž vedou dvě půloblouková schodiště. Portikus spočívající na soklu členěném pilastry a nikami je podnoží pro terasu druhého patra ohrazenou balustrádou. Trojice vstupů s vodorovnými nadpražími je flankována obdélnými dvoudílnými okny. Totožně řešeno je i druhé patro vedoucí na terasu, okenní a vstupní otvory jsou zde ovšem členěny karyatidami nesoucími předstupující kladí a korunní římsu. Okna jednopatrových krajních os průčelí obdélná dvoudílná, ve špaletách, na podokenních římsách a lemována pilastry nesoucími profilované kladí a spočívajícími na kordonové římse oddělující přízemí od prvního patra. Jižní průčelí taktéž trojosé členěno v prvním patře osovou polygonální lodžií na soklu prolomenou okny s půlkruhovým záklenkem, která se střídají se slepými (okny). Lodžie i na ní spočívající terasa druhého patra nesená dórskými sloupy a s bosovanými nárožími jsou ohrazené balustrádou. Pravoúhlé vstupy na lodžii i terasu flankovány úzkými obdélnými okny. Okna krajních os totožně řešena jako u východního průčelí. Ostatní průčelí prolomena okny téhož členění. Korunní římsa spočívá na konzolkách vytvářejících motiv zubořezu. Jednotlivé hmoty objektu kryjí nízké valbové střechy. Polygonální věžičku v centrální části střechy prolomenou úzkými okny s půlkruhovými záklenky, která jsou flankována pilastry s iónskými hlavicemi, kryje zvonová střecha s korouhví s letopočtem „1880“.