Hmota řadového dvougeneračního rodinného domu s plochou střechou je zasazena do poměrně strmě stoupajícího východního svahu, s nástupem z níže situované ulice. Částečně podsklepený dům se dvěma samostatnými vstupy se do předzahrádky otevírá uliční fasádou přes celou výšku tří podlaží, zatímco do zahrady je orientovaná fasáda dvoupodlažní části hmoty (bez suterénu). Uliční fasáda je členěna dvěma výraznými pásy otvorů s okny zasazenými do meziokenních ustupujících pilířků ve druhém a třetím podlaží. Ve 2. podlaží se jedná o 3 osy oken a ve 3. podlaží o 5 os původních kovových Krausových oken. Pilířky a ostění jsou obloženy travertinem. Do sklepního podlaží (s 5 osami do fasády samostatně prolomených otvorů) lze vstoupit přímo z terénu do samostatného bytu (který dnes zaujímá část prvního a druhého podlaží) a vnitřním schodištěm vystoupat do jeho druhého podlaží s východem do zahradní části parcely. Nástup do druhého bytu, který zaujímá část druhého a třetí podlaží, je řešen z dynamicky pojaté a nad terén vyklenuté terasy přecházející v lodžii při hlavním vstupu s impozantními výhledy na Špilberk a další brněnské dominanty. Tato výšková úroveň je přístupná venkovním masivním schodištěm z terénu nad ulicí. Horní patro nad vstupní lodžií je stabilizováno díky subtilnímu opěrnému sloupu v nice při vstupu ve 2. podlaží. Zajímavý prvek vertikálního úzkého okénka do suterénu, umístěného při venkovním nástupním schodišti pod vystupující částí terasy, podtrhuje emotivní působivost křivky této terasy, zakomponované do jinak racionálně členěné uliční fasády. Do uliční, východní části jsou orientovány ložnice a provozní místnosti, zatímco obytné místnosti mají výhled na druhou (západní) stranu, do zahrady. Fasáda orientovaná do zadní (zahradní) části parcely je hmotově rozrůzněná díky půdorysu objektu do tvaru písmene „L“. Předstupující hmota s rohovými okny (při pohledu ze zahrady v levé části), původně se zimní zahradou v horním podlaží, přechází v pravé části do masivního zábradlí prostorného balkonu situovaného před ustupující hmotou a je podepřena subtilním sloupkem. Balkon zároveň vytváří krytí nad dvorkem se vstupy ze zahrady do obou bytů. Vedle již zmíněných Krausových oken jsou pozoruhodná i původní kovová rohová okna, tak i soustava zdvojeně zasklených částí v kovovém rámu s dveřmi na balkon v horním podlaží a s lehkou prosklenou markýzou v ocelovém rámu nad prolomeným otvorem. V domě jsou také zachována kastlová dřevěná okna menších provozních místností. Hodnotně dochovaný je především byt se vstupem ve 2. podlaží z nástupní terasy se zakomponovaným reliéfem lva, přeneseným z bouraného hostince U modrého lva na Starém Brně. Přes vstup do velké obytné haly s krbem a s východem do zahrady je po vnitřním schodišti přístupné třetí podlaží (vlastní obytná část bytu), které je velmi úsporně a účelově řešeno, s vestavěnými skříněmi nahrazujícími příčky a s minimalizací koridorů – přes menší prostor předsíně je přístupná kuchyň s bývalým pokojem služky, ložnice orientované do uliční části objektu a také velký obytný prostor orientovaný do zahrady, s původní knihovnou a jídelním koutem. Jak z ložnic (umožňujících i průchozí dispozici), tak z obytného prostoru je přes menší předsíň na protilehlé straně dispozice přístupná koupelna a WC. Z obytného prostoru lze samostatně vyčlenit jídelnu díky dřevěné konstrukci s těžkým závěsem, kterou upravil arch. Kyselka st., aby docílil tepelného zónování. Stěna (tzv. „komínová“) s betonovými poličkami navazujícími organicky na komínový odtah krbu ze vstupní haly a nacházející se při jídelní části, ovládá obytný prostor dynamičností vnesenou do jinak opět racionálně organizovaného obytného prostoru. Jedná se o prvek velmi ceněný rodinou architekta, který měl výsostné postavení v rámci celé dispozice bytu a slouží dodnes k uchování rodinné paměti díky zde umístěným předmětům. Na jídelní část, propojenou s kuchyní podávacím okénkem, navazuje místnost původní zimní zahrady, která byla v 50. letech arch. Kyselkou st. upravena na samostatný pokoj. Rohový subtilní sloupek konstrukčně stabilizující vrstvy stropu, mezistropního prostoru a střechy nad třetím podlažím je vnořený do interiéru pokoje tak, aby nenarušoval působivost rohového okna při pohledu ze zahrady. V tomto pokoji je také zachována travertinová parapetní deska a unikátní otopný registr. V bytě se nachází původní nábytkové stěny i úložné prostory s rákosovými posuvnými díly, knihovna i další původní vybavení, včetně 2 sklápěcích postelí, umyvadla v koupelně, kování i dalších detailů (zvonek pro služku apod.). Zajímavě řešená je provětrávaná spížní skříň, situovaná ve vnitřní části dispozice s nasáváním vzduchu z prostoru nad vstupem ve 2. podlaží (u nástupní terasy) a odtahem nad rovinu střechy. Z hlediska konstrukčního systému a jeho materiálového řešení se jedná o zděný stěnový systém z plných pálených cihel. Strop nad 1. podlažím je monolitický železobetonový, další podlaží mají stropy dřevěné, trámové kombinované s ocelovými profily. Mezi trámovým stropem třetího podlaží a dřevěnou konstrukcí střechy se nachází poměrně vysoký meziprostor. Byl vytvořen jednak z důvodu tepelné úspory – menšího vytápěného objemu při přiměřených světlých výškách spodních podlaží, a také jako izolační prostor vzniklý při požadovaném vyrovnání výšky stavby se sousedními domy.