Vyrovnávací věž je tvořena třemi ocelovými tubusy s průměrem 180cm a tloušťkou stěny 18mm, které jsou půdorysně uspořádány do trojúhelníku. Padesátimetrové tubusy jsou spojené trojramenným schodištěm spojujícím podzemní patu věže s jejím vrcholem. Spojení tří tubusů několika vodorovnými ztužujícími prstenci bylo navrženo tak, aby konstrukce vytvořila Vierendelův nosník. Vše je zakryté společným, elasticky prohnutým, pláštěm z průhledného Copilitu. Obvodový plášť tubusů je z hliníkových plechů Sidalvar v modré barvě. Na samém vrcholu stavby se v prodloužení tubusů nachází tři komory s kyvadlovými tlumiči příčných kmitů stabilizujícími konstrukci v případě silného větru. Kyvadla jsou patentem spoluautora věže, statika Zdeňka Patrmana a byla využita i u jiných staveb SIALu jako např. televizní věž na Ještědu, radiové vysílače v Súdánu a Jemenu či věž hydrometeorologického ústavu v Praze-Kamýku, která vznikala souběžně s vodárenskou věží na Děvíně. Světlé nástavce kryjící komory s kyvadlovými tlumiči na vrcholu věže tvoří svým spojením společné písmeno H na každé ze tří stran. Tento zajímavý barevný kontrast byl bohužel narušen dodatečně instalovanými ochozy s kovovým zábradlím a spletí antén mobilních operátorů, které kompletně zakrývají vrchol věže. Kromě promyšleného barevného kontrastu byl tak narušen i původní minimalistický a precizně elegantní vzhled stavby. Vyrovnávací vodárenská věž na Dívčích hradech je dominantou svému okolí a uplatňuje se i v dálkových pohledech na pražské panorama. Jedná se o jedinečnou stavbu, do detailu dotaženou jak po stránce architektonické, tak i technické.