O zřízení nádrže v těchto místech uvažovalo „Vodní družstvo pro stavbu přehrad na Černé a Bílé Desné a Kamenici v Dolním Polubném“ již v roce 1906, nicméně záměr se podařilo uskutečnit až v letech 1976-82 a výstavba si vyžádala 344 milionů Kčs. V šedesátých letech 20. století se začal projevovat nedostatek pitné vody v aglomeraci Liberecka a Jablonecka z čehož vyplynula nutnost získat nové vodní zdroje. V roce 1970 byla tudíž vypracována koncepce zásobování této oblasti vodou, která mj. navrhla právě vybudování vodárenské nádrže na Kamenici v Jizerských horách. Ústředním investorem bylo Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR a výkonným investorem Vodohospodářský rozvoj a výstavba Praha. Projekt vodního díla zpracoval Hydroprojekt Praha. Dodavatelem se staly Vodní stavby, oborový podnik Praha, závod Teplice (stavební část) a Sigma Hranice na Moravě (technologická část). Tunelářské práce prováděl podnik Výstavba dolů uranového průmyslu, závod Horní Žďár. Rozsah vodního díla odpovídá standardu obdobných děl, určených k zásobování pitnou vodou, nicméně speciální morfologie zdejšího území si vyžádala postavení dvou zemních těles, hlavní a boční hráze. Hlavní hráz v údolí kamenice je přímá, vysoká nad základem až 44 m a v koruně dlouhá 360 m. V jejím pravém boku vede obtokový tunel dlouhý 440 m, u jehož vtoku stojí věžový objekt, v němž jsou vedle výpustí také odběrná zařízení, spojená potrubím s úpravnou vody v Bedřichově štolou dlouhou 2440 m. Sdružený objekt tvoří železobetonová věž, umístěná při patě pravého úbočí nádrže, vysoká 59,4 m o půdorysných rozměrech 19,1 x 26,1 m. Přístup do věže je z pravého břehu nádrže po ocelové lávce dlouhé 150 m. Do obtokového tunelu je cca v jeho polovině napojen bezpečnostní šachový přeliv o průměru 8,4 m.