Využívá přirozený tok Chrudimky, která obepíná ostroh starého města z jihu, západu a severu ( na východní straně tvořila přirozenou překážku lesnatá vyvýšenina Vlčí hory) a vytváří blíž k hradbám regulovaný systém s dvojí funkcí - obrannou a účelocou s manufakturami, mlýny a lázněmi původního sředověkého města. Dnešní podoba vznikla nejspíš v 15. století, spozdějšími úpravami. Náhon začíná v místech u zimního stadionu a koupaliště, kde je vpustní stavidlo a má za ním až k předměstí Na kopanici nezpevněné břehy a přirozenou šířku. Podle Koželužské ulice je oboustranně zpevněný pískovcovými kvádry s četnými mostíky k rodinným domkům. Na poč. Soukenické ul. u tzv. Špalíčku je citelně zúžený, kol. 2 m, někde jen jednodtranně zpěvněný, většinou však oboustranně stejným zdivem, přes vodárnu až k Vančurově mlýnu, před nímž další, menší stavidlo a za mlýnem uvolněné, přirozené řečiště. Po 50 metrech břehy jsou opět zpevněné kvádrovým zdivem ( u mostu k tzv. Myší díře), za nimiž další zúžení a stavidlo. Pokračuje jednostranně a oboustrannězpevnění až v posledním starém mlýnu před záhybem řečiště od jihu na západ, kde jej přebírá v počátcích přemostění hlavní tepny dál podle budovy muzea, kde je vůbec nejširší a nejpomalejší, rovněž nejp=ečlivěji zpevněný kvádrovým zdivem. Před zatáčkou bývalých lázní na sever je další stavidlo, za nímž původní rameno náhonu vedlo dnešní Lázeňskou ulicí a je dnes až k severnímu mlýnu zrušeno. Na severní straně tedy je nezpevněné řečiště Chrudimky / stejně však rozdvojené/ až ke stromovce, kde je opět oboustranně vyzděné. Tam, jako na vnější straně záhybu za muzeem je zdivo novější, žulové, struktury kyklopské. ( popis M. Dobrev 1988.). Doplněk: Přes náhon vede kamenný jednoobloukový můstek pro pěší ke schodišti vedoucí do "Myší díry" (středověká fortna pro pěší), pocházející z r. 1841, kdy byl přístup současně rozšířen a opatřen schodištěm. Je segmentově sklenut nízce nad vodou, má plné parapety z pískovcových kvádrů, dole kamennou římsu. Dlažba obnovena jako valounová. Na místě nynějšího čp. 167/II v Soukenické ul. stávala v 15. stol. vodní věž, zásobující do r. 1670 z náhonu vnitřní město. (viz veduty 1602 a 1771). Proti vodárně stál stupník na tříslo. 1720 vodárna upravena na jirchářskou valchu, od 1839 soukenická valcha, 1871 soukenická dílna a přádelna vlny. Vodárna čp. 111/IV nahradila r. 1670 starou v Soukenické ulici, vytlačovala vodu do vodárenské věže "Na Puši", zásobujíc kašny a kapucínský klášter. Pod Širokými schody opět kamenný můstek přes náhon, s vysokým segmentovým podklenutím. Můstek k vodárně nově proveden z pískovcových kvádrů.