Vodní kanál (dále náhon) s hlinitými břehy, místy s valy vyházeného bahna a nánosů. Břehy zpevněny stromy, zčásti náletovými. Náhon začíná stavidly na rozdělovacím objektu na Bělé v blízkosti železničního mostu, dvojicí protisměrných oblouků a přímým úsekem se blíží k domku čp. 30 (původně domek obsluhy stavidel) na původním počátku náhonu. Dále míří mírným obloukem k bývalému brodu a přímým úsekem pod mostek železniční vlečky a mostek silnice I/11. Následuje trojice oblouků a přímý úsek, vzniklé při stavbě nadjezdu silnice I/11. Náhon pokračuje na k.ú. Čestice krátkým úsekem podél železniční trati a pak se odklání k ZJZ, kde se v mírném oblouku nachází objekt pily čp. 37, vzniklé v 19. století. Po krátkém přímém úseku se náhon slévá s Olešnickým potokem a nad stavidly odbočuje k západu. Nejprve po dvojici mírných oblouků tvoří severní okraj zástavby podél silnice I/11, pak se začíná klikatit a po šesti obloucích nabývá jeho trasa charakteru čtyř regulérních meandrů, zřejmě vzniklých při využití starší vodoteče (Olešnického potoka). Další trasa směřuje mírným obloukem pod mostek silnice do Rašovic, pod mostkem se prudce otáčí k JZ a pak již zčásti na k.ú. Lípa nad Orlicí miří volně k silnici I/11, kde se otáčí k ZSZ a volnými oblouky míří do lesa, na jehož okraji je vedena na valu (hrázi zaniklého rybníka). Další dvojicí mírných oblouků míří pod mostek železniční trati a po jejím překonání dvojicí přímých úseků dále k západu, aby pak mírným obloukem a zalomením sledoval okraj lesa u Dlouhé Louky, kde obloukem míří pod most silnice k Rašovicím. Před mostem bývalo na severním břehu dnes zaniklé stavení s vodním kolem, jehož obvod (přístřešek ?) dnes tvoří nelogické přerušení souvislého toku náhonu (parc. č. 1055/2). V místech objektu tvoří oba břehy kamenné obezdění. Za mostem se tok náhonu poměrně prudce obrací k JZ, a po krátkém sledování trasy silnice se odklání k SZ a dále pokračuje desítí stále mírnějšími a delšími oblouky k východní hranici k.ú. Týniště n. O., kde se dvojicí oblouků stáčí k západu. Následují přímkové úseky k týnišťskému Hornímu mlýnu, pod nímž prochází pod most opočenské silnice. Západně od mostu se trasa náhonu dělí - novým propojením vede hlavní trasa k severozápadu, zatímco obloukem k jihozápadu míří odpadní odbočka, ve větší části opatřená betonovými zídkami se zábradlím a ústící pod týnišťským dolním mlýnem u bývalé Jiruškovy koželužny do řeky Orlice. (nechráněno!) Původní náhon zde vede přímkově až k bývalému jezu, kde se mírným ohybem odděluje odpadní náhon (Struha) a vlastní náhon mířil k severozápadu. Po spojení nové a staré trasy náhon protéká nejprve mírnými oblouky a dále přímkovými úseky zahrádkářskou kolonií, v jejíž oblasti jsou břehy zpevněny dřevěnými železničními pražci. Dále k severozápadu teče náhon v hlinitých březích až za most k semenářskému závodu a vojenské železniční vlečce. Mezi mostem a vlečkou byla trasa napřímena odstraněním pěti zalomení (dvou oblouků). Za vlečkou se otáčí k jihozápadu a pak ostrým obloukem s severozápadu. Zde se tok v minulosti dělil, původní koryto pokračovalo pěticí meandrů po okraji lesa k jihozápadu, pak podél cesty při souběhu železničních tratí, aby ji dvěma propustky Náhon podešel a zmizel v zatrubnění pod areál strojírenské továrny TOS (Elitex). (V mapě stabilního katastru se Náhon od cesty odvracel k severozápadu při patě hráze zrušeného rybníka). V současnosti od zrušeného rozdělení (meandrový tok je vyschlý, koryto zachováno až k cestě a pak až funkční křížení s železniční tratí, dotované vodou z nové vodoteče s dnem z betonových tvárnic) vede tok přímkově k severozápadu lesem, stále s hlinitými břehy (úprava z 1. pol. 20. stol. - před 1953). Tok směřuje k severozápadu až na okraj katastru Týniště nad Orlicí. Dále již nechráněný úsek v katastru Petrovic nad Orlicí až ke křížení se železniční tratí, kde se pak obrací k západu. Následuje úsek v k. ú. Petrovičky a Třebechovice pod Orebem, kde končí pod Horním mlýnem (dnes malá vodní elektrárna) zaústěním do Dědiny.