Budova původního vodního mlýna stojícího na hrázi rybníka. Zděná jednopatrová budova, otočená svou okapní stranou k hlavní komunikaci. Sedlová střecha, do které byly novější přestavbou vestavěny dlouhé vikýře. Vikýř z průčelní strany s 6 okny. Průčelí domu v obou patrech 6 okenních os. Fasáda opticky horizontálně členěna spodním soklem, patrovou a korunní římsou. Okna dvoukřídlá, jednoduchá, šestitabulková. Kamenné pravoúhlé ostění přetaženo štukem, pod okny mělké obdélné kartuše. Parapety měděné, zasekané do zdi. Původní hlavní vstup umístěn na okapové straně domu do prostoru komunikace. Vstupní portál segmentovitě zaklenutý. Zdoben v horní části festonem. Uprostřed oválná kartuše s mašlí, ve které ozdobně vepsáno čp. domu „37“. Portál zakončen vodorovnou římsou, která koresponduje s patrovou římsou celého domu. Po obou stranách portál zdoben vegetabilními rozvilinami a podélnými kartušemi s přes sebe položenými ovály, které se uprostřed sbíhají pod kruh s motivem květu. Dveře původní, dřevěné, jednokřídlé, složené z jednotlivých nakoso sestavených prken. Nad portálem původně umístěna nika s malou soškou sv. Jana Nepomuckého. Dnes nika schována pod cedulí. Štítová strana domu: 2 okenní osy ve všech patrech. Fasáda horizontálně členěna soklem a patrovou římsou. Původní objekt byl přestavbami rozšířen až do prostoru původních stodol. Dnes celý objekt slouží jako hotel. Původní nejstarší část domu je zachována v přízemí domu. Kromě kleneb se nedochovalo žádné vnitřní zařízení, dispozice domu především v patře přestavěna pro potřeby hotelu. Zachováno původní schodiště do patra a na půdu domu. Střešní krytina: pálená taška, červená barva. Fasáda šedo-bílá, členící prvky bílé, vstupní portál a spodní sokl kamenný, pískovcový.