Trojdílné hradiště se nachází v nadmořské výšce 470 – 480 m na temeni nepravidelně trojúhelníkovité ostrožny mezi řekou Malší a potokem Sedlec. Řeka Malše, která zde meandruje v hluboce zařízlém údolí, protéká na SV straně ostrožny, zatímco potok Sedlec přitékající od JV obtéká ostrožnu na JZ a SZ straně, kde ústí do řeky. Temeno ostrožny, jehož osa probíhá ve směru SSZ – JJV, je nad oběma vodními převýšeno o asi 50 m. Hradiště se skládá z malé akropole a dvou rozlehlejších předhradí, které od sebe byly odděleny opevněním, z něhož se zachovaly pozůstatky tří valů. Pro jejich stavbu byla využita místa, kde je ostrožna přirozeně zúžena širokými bočními roklemi. Vnější druhé předhradí má tvar nepravidelného lichoběžníka a jeho plocha se mírně sklání směrem k SZZ. Z jeho opevnění se zachoval pouze asi 15 m dlouhý úsek valu, který se na S straně připojuje ke hraně údolí Malše. Val dosahuje výšky 2 m a šířky asi 10 m. B. Dubský uvádí, že těleso valu bylo zbudováno z hlíny a štěrku, báze pak z rulových kamenů. Propálená místa v horní části považuje za zbytky shořelé dřevěné konstrukce. Při vnitřní (!) patě příkopu zjistil Dubský příkop o šířce 2 m a hloubce 0,6 m. Rovněž první předhradí má lichoběžníkovitý tvar a větší část jeho plochy zaujímá svah klesající směrem k akropoli. Z valu oddělujícího jej od druhého předhradí se zachoval jeho S úsek o délce cca 30 m, který se připojuje ke hraně říčního údolí. Dochovaná výška tohoto valu je 3 m. Malá trojúhelníkovitá akropole s osou dlouhou asi 70 m leží na nejnižším místě temene ostrožny a její plocha byla značně pozměněna novodobými úpravami. Za pozůstatek opevnění je možné považovat asi 1 m vysokou terasovitou hranu na J straně býv. Markova domu. Příkré a místy skalnaté svahy nad oběma vodními toky poskytovaly hradišti dostatečnou ochranu, přesto bylo další opevnění vybudováno též na bocích ostrožny. Celková rozloha opevněné plochy nepřesahuje 3 ha. Větší množství archeologických nálezů včetně dvou žernovů, které byly na lokalitě nacházeny při terénních úpravách v první polovině 20. století, se buď dostalo do soukromých sbírek nebo bylo ztraceno. Další, dnes již ztracené nálezy keramiky, byly získány na přelomu 19. a 20. století při rozvážení prvního vnějšího valu. V roce 1940 provedl na ploše prvního předhradí sondáž v rozsahu dvou sond archeolog B. Dubský. Nad hranou svahu nad potokem nalezl v hlíně mezi kamennou destrukcí zlomky keramiky, zvířecí kosti a železné nůžky. Při zjišťovacím výzkumu AÚ Praha pod vedením B. Nechvátala v letech 1962 – 63 byla prokázána existence opevnění též na bocích ostrožny, prozkoumána byla část kůlového obydlí a v druhotné poloze nalezen kamenný žernov. Uložení nálezů: Národní muzeum v Praze (i.č. 58961-58962), Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích (i.č. 15922-15927, 16251-16269, 16405-16415, 16778-16779)