Hradiště o rozloze 3,3 ha rozkládající se na ostrožně chráněné ze severu, východu a jihu strmými srázy, ze strany západní bylo chráněno valem s kamennou konstrukcí (relikt valu je patrný na severozápadním okraji intravilánu). Na jihovýchodním konci sledovaného areálu, na skalnatém ostrohu, se nachází kostel Sv. Jakuba se hřbitovem. Původní - tedy gotický - je dle SHP presbytář (kromě jižní stěny a okenních kružeb), dále severní stěna s opěráky, západní stěna s gotickým portálem a spodní část věže. Kostel měl nejméně 2 gotické fáze - před r. 1349 (první písemná zmínka) a v l. 1360-80. Klášterní budova byla postavena až jako poslední, přičemž archeologickým výzkumem byl potvrzen předpoklad vyslovený již v SHP, a to, že se zaniklá klášterní budova nacházela při jižní stěně kostela (viz chybějící opěráky). Sv. Jakub byl v opravován ještě v průběhu 15. století, poté v r. 1675, 1788, 1851 a konečně regotizován v r. 1865. Severozápadně od kostela (a zaniklého probošství) existovala ještě v polovině 20. století speciální prostora o velikosti cca 100 x 50 m, která byla od okolí oddělena místy až 4 m vysokým valem, za nímž se nacházel až 8 m široký příkop. Tato prostora bývá v literatuře interpretována buď jako hradištní akropole nebo jako relikt středověké tvrze. O oprávněnosti jedné či druhé hypotézy nelze rozhodnout, neboť terénní situaci zcela zničila výstavba vyrovnávací věže Křižanovické elektrárny.