Lokalita je situována na vysokém břehu nad řekou Oskavou, na mírně zvlněné plošině. Strmá východní stráň spadající do údolí Oskavy tvoří přirozenou ochranu. Jižní výběžek uvedené plošiny byl v minulosti od této oddělen obloukovitým opevněním, čímž byla vytvořena ostrožná plocha o rozm. cca 100 m (směr Z - V) x 50 m (směr S - J) zvaná "Hradisko" něm. "Hradisken", "Radiska" apod. Jak uvádí starší nálezové zprávy (archiv AÚ ČSAV v Brně) a literatura, poloha "Hradisko" byla intenzívně osídlena od mladšího stupně halštatské doby - největší množství nálezů však pochází z pozdního stupně tohoto období. Nechybí však ani ojedinělé paleolitické, neolitické, pozdněhradištní? a středověké nálezy. Současný stav našich znalostí (na lokalitě nebyl dosud proveden archeologický průzkum) nedovoluje jednoznačné časové a kulturní zařazení opevnění - uvažuje se o "pozdněhradištním" (I. L. Červinka, Slované na Moravě, 1928, s. 134), halštatském, ale i středověkém původu (srv. zprávu čj. XX 818/77 dr. J. Nekvasila, CSc. v archivu AÚ ČSAV v Brně.) Již v roce 1928 I. L. Červinka (c. d., s. 134) konstatuje rozorávání náspů a příkopů hradiska - průběh opevnění však v této době ještě bylo možno dobře sledovat. Tak tomu bylo ještě v roce 1947 srv. zprávu F. Wiedermanna v archivu AÚ ČSAV v Brně. Následnou intenzivní zemědělskou kultivací plochy lokality však došlo k téměř k úplnému setření jakýchkoliv stop původního opevnění. Tento stav zjistil podepsaný v roce 1974 při svém prvním povrchovém průzkumu a rovněž dr. Nekvasil uvádí v citované zprávě o sběru na "Hradisku" z roku 1977, že "val tohoto opevnění je téměř nezřetelný, příkop pak je již také téměř srovnán orbou". Závěr: Dlouhodobou zemědělskou kultivací došlo již v minulosti k tomu, že téměř úplně zanikla přesně nedatovaná fortifikace tzv. halštatského hradiště u Nové Hradečné a tím i podstata a důvod památkové ochrany v rámci lokalit zařazených v programu "H".