Fortifikovaná poloha o rozloze cca 150x180 m. Fortifikace se dochovala pouze na severoseverovýchodní až jihovýchodní straně v podobě dvojice souběžných valů (viz dále) a krátkého valu na západě až západoseverozápadě. Severozápadní až severní stranu areálu zcela zničila pískovna a štěrkovna, na jižní až jihozápadní straně není fortifikace patrná - jedinou obranu tu skýtá mírný svah, místy s cca 1-1,5 m převýšením (část této partie terénu je navíc podmáčena - mokřad). Výše zmíněná fortifikace se sestává z dvojice valů, které se táhnou nejprve směrem SSZ-JJV (tedy de facto sledují průběh cesty od Přímu do Těchlovic) a následně - cca 30 m od odbočky z této cesty směrem na Stěžery - se otáčejí přibližně na západ. Místo, kde se fortifikace otáčí na západním směrem, je poškozeno lesní cestou (konkrétně recentně vybudovaným vjezdem do areálu). Vnější val je v úseku SSZ-JJV dlouhý cca 85 m, vysoký až 2,5 m, široký až 7 m, s cca 5 m šířkou koruny. Severní konec valu je odtěžen pískovnou a kamenolomem (dnes zaváženo komunálním odpadem), jižní konec valu, respektive místo jeho zlomu na západ, je poškozeno cca 3-3,5 m širokou lesní cestou. Před valem (tedy mezi valem a lesněpolní cestou) se nachází cca 2-2,5 m široký a až 2,5 m hluboký příkop. Těleso valu v západním úseku je cca 65 m dlouhé, vysoké cca 3,5 m a až cca 7-10 m široké. I zde se před valem (směrem do volného terénu) nachází cca 2,5 m široký příkop. Vnitřní val je na severu rovněž oděžen pískovnou a štěrkovnou, o cca 30 m délce, o cca 5 m šířce (šíře koruny činí cca 1,5 m) a cca 2 m výšce. Mezi ním a vnějším valem je patrný až cca 2,5 široký příkop. Západní úsek vnitřního valu je cca 27 m dlouhý, cca 2 m široký a stejně tak vysoký. Příkop mezi ním a vnějším valem je široký cca 1,5 m. Relikt valu v západní až západoseverozápadní části, který se nachází mezi mokřadem a jižním okrajem pískovny je dlouhý cca 10 m, vysoký cca 1,5-2 m a široký cca 5 m. Ve vnitřním areálu nejsou patrny žádné další stopy po dalším členění, přestože L. Domečka (ředitel Hradeckého musea a archeolog) ještě na počátku 20. století hovoří o "trojím valu a dvojím příkopu na straně severovýchodní a jihovýchodní" a v souvislosti a nálezy hrobů se zmiňuje o "středním valu" - tuto část fortifikace pravděpodobně zničila postupující těžba písku a štěrku.