Do olomouckého panoramatu výrazněji zasáhla dvojice výškových obytných staveb. Jednalo se o vysokoškolské koleje Bedřicha Václavka na ulici Šmeralova 1090/8, jež v letech 1964-1967 navrhl architekt Antonín Škamrada. Koleje tvoří dva věžové domy, které vynikají svou výtvarnou a dispoziční koncepcí. Obě budovy architekt obohatil o výrazný vertikální přístavek proskleného schodišťového bloku, zakončeného asymetrickými stříškami a ve spodní partii dekorovaný zalamovanou stříškou nesenou dvojicí sloupků při vstupu. Horizontální členění domu zajišťují oranžové skleněné mozaiky. Dvojici budov propojuje do exteriéru otevřený přízemní pavilon, kde se nacházela recepce a tělocvična, před fasádou je umístěno venkovní atrium, částečně zastřešené jednoduchou pergolou, jehož prostor doplňuje kamenná plastika hráče na lyru, vyhotovená výtvarnou spoluprací s Františkem Koutkem a Dušanem Topoľským. Dodavatelem byly Pozemní stavby Olomouc. Investorem byl rektorát, který chtěl koleje pro tisíc lůžek. Architekt Škamrada upustil od stavby panelového monobloku a místo toho vyprojektoval dvojče spojené společenským sálem s atriem. Konstrukce je z litého železobetonu, stropy z panelů a fasáda zděná. Parapety byly obloženy skleněnou oranžovou mozaikou, která však začala postupně opadávat a dnes je skryta pod zateplením. Obě budovy jsou desetipatrové bloky buňkového typu s výtahy a pojmou až 500 studentů. Dle původních plánů se však mělo jednat o jedenáctipodlažní objekty, ale dle slov architekta nakonec investor řekl, že má na stavbu méně peněz – chyběl asi milion. Proto musel být hotový projekt přepracován a jedno patro ubráno.