Výstaviště

areál KP Výstaviště tvoří: - čp. 66 - vrátnice 1 (parc. 1839) - čp. 67 - vrátnice 2 (parc. 1856/2) - čp. 188 - býv. moderní galerie, dnes AVU (parc. 1840/2) - čp. 391 - Pecoldova restaurace (Xaver) (parc. 1844) - čp. 415 - restaurace Pražan (parc. 1841) - čp. 416 - Průmyslový palác (parc. 1845) - čp. 417 - pavilon Panoramatu bitvy u Lipan (parc. 1846) - čp. 422 - Lapidárium (parc. 1855) - restaurace Stará rychta (bez čp.) (parc. 1848) - kulturní dům (bez čp.) (parc. 1851) Dále bylo prohlášeno Letní kino (čp. 158) na parc. 1819/3, které dnes neexistuje. Areál Starého výstavište byl budován pro Jubilejní výstavu v roce 1891, později byl rozšířen pro Národopisnou výstavu 1895. V roce 1898 zde proběhla Výstava architektury a inženýrství. Základem výstavište byl situační plán vypracovaný B. Munzbergerem a A. Wiehlem, který byl však průběžně upravován. Centrem Výstaviště se stal Průmyslový palác. Druhou významnou stavbou byla strojovna - pavilon určený pro vystavení strojů - šlo o trojlodní stavbu z železné konstrukce s dřevěnými bočními loděmi. Do výstaviště se vstupovalo triumfálním dřevěným obloukem se dvěma věžemi. Odtud se otevírala promenáda k průmyslovému paláci. Po stranách byly retrospektivní výstavy, pavilon města Prahy, budova Pošt a telegrafu, umělecká výstava, bok pavilonu zemského výboru. Za palácem byla druhá kolmá třída. V této části byly pavilony strojírenských a dalších průmyslových odvětví, v severozápadní části bylo soustředěno zemědělství. Hlavní budovy byly zděné nebo železné, prosklené, střední a menší kombinovaly stavbu se dřevem, nebo byly dřevěné, postavené v národním duchu české renesance, případně uplatňující lidové motivy, další stavby čerpaly z různých časových období i zemí. Tyto stavby výrazně kontrastovaly s moderními stavbami konstrukčními. Na projektech se podíleli např. F. Buldra, J. Stibral, J. Vejrych. Pro osvětlení areálu byly použity obloukovky Františka Křižíka.