Bazilikální trojlodí na obdélném půdorysu (28 × 13 × 9 m) s mělkým pravoúhlým presbytářem na jihozápadní straně a drobnou věží nad průčelím. K jihovýchodní stěně presbytáře osvětleného lomeným oknem přiléhá sakristie krytá valbovou střechou. Zadní průčelí je z větší části oplechováno. Boční lodi kryjí pultové střechy, zatímco hlavní loď je završena střechou sedlovou. Stěny kostela jsou hrázděné s cihlovou vyzdívkou. Hrázdění je řešeno převážně za použití pravoúhlého členění, které místy doplňují neogotické lomené oblouky. Vedle konstrukční funkce tak hrázdění plní výraznou funkci dekorativní. Na výzdobě fasády se rovněž uplatňují rovnoramenné kříže či jednoduché obdélné motivy. Podstatnou roli hraje také střídání hladkých a hrubých ploch omítek. Boční lodě prolamuje pět lomených oken, zatímco hlavní loď pětice drobných podvojných okenních otvorů. Uprostřed jihovýchodní stěny je situován boční vstup, ke kterému vede nízké dvoustupňové kamenné schodiště. Hlavní loď v průčelí mírně vystupuje z hmoty stavby. Kamenné schodiště vede k hlavnímu obdélnému vstupu, nad nímž je situováno rozměrné lomené okno osvětlující hlavní loď. Dříve se nad vstupem ještě nacházel nápis „GELOBT SEI JESUS CHRISTUS IN EWIGKEIT“. Vedle hrázdění zdobí hlavní průčelí na štítu tzv. chebské slunce, jež je zde použito jako citace dekorativního prvku užívaného na okenicích či roubených věncích lidových domů na Chebsku. Z dalších lidových motivů se na kostele uplatňuje např. obrys čtyřlístku, který se vyskytuje ve spodní části přízemí v každém poli hrázděné konstrukce. Celá stavba vrcholí nad průčelím oktogonální zvonicí zakončenou jehlancovou střechou.