Stavba pozdní moderny je významným lékařským centrem a výraznou dominantou v panoramatu Brna-Bohunice. Komplex se skládá ze sedmi navazujících objektů rozvržených na půdorysu kříže podle generelu z roku 1969. Pavilony jsou rozvinuty podél osy od západu k východu.Výstavba gynekologicko-porodnického pavilonu (Z) začalo roku 1976. Stavba je s osmi podlažími výrazně nižší, než navazující výšková budova. Orientace prosklených fasád pavilonu je severní a jižní. Strohá stavba je architektonicky utvářena právě kontrastem mezi plnými plochami a plochami oken s navazujícími prvky. Kompaktní objem stavby je horizontálně rozdělen na dvě části s rozdílným členěním fasádní plochy – hladce členěné dvoupodlažní „podnože“, která jednotně obíhá ve stejné výšce komplex staveb a hrubě členěné čtyřpodlažní horní část s balkony. Tyto dva základní objemy odděluje ustoupené patro tvořené pásem copilitů. Po materiálové a objemové stránce (základní objem stavby a samostatně přisazené objemy schodišťových věží), rovněž i základní komunikační řešení jsou příbuzné s objektem od stejného architekta vznikajícím ve stejnou dobu v centru Brna: Administrativní budova Městského výboru KSČ v Brně, tzv. Bílý dům.