Vila volně stojí v zahradě nad nepravidelným lichoběžníkovým půdorysem se zaobleným vrcholem v nároží ulic Žižkova a Mírová. Terén zahrady je víceméně vodorovný, ale výškově členěný terasami v návaznosti na stavbu. Před nadvýšeným schodištěm hlavního vstupu směrem k severu a východu klesá několik stupňů terénního schodiště s kovovým zábradlím. Boky schodiště před vstupem lemují zděné záhony. Zídky vyzděny z režného zdiva složeného z hruběji opracovaných kvádříků kladených do tvrdé malty. Před nadvýšenou přízemní částí vily je na severní straně venkovní terasa klesající třemi stupni na úroveň zahrady. Při západní straně terasy přímé terénní schodiště s mezipodestami a stupni zděnými z kamenných kvádříků. Na západní straně kovové zábradlí, stejné jako před hlavním vstupem. Na nejvyšším stupni zděná nádržka nad obdélným podélným půdorysem. Před ní na klesajících stupních záhony vymezené zídkami složenými z kamenných kvádříků. Na schodiště terasy a schodiště před hlavním vstupem navazují chodníčky vyskládané z nepravidelných hruběji opracovaných kamenů, stýkající se v kruhové ploše vydlážděné rovněž hruběji opracovanými kameny, situované za plnou zídkou v zaobleném nároží zahrady. Zřejmě se jedná o místo s posezením na slunném místě. Původní základní členění zahrady vycházelo z půdorysného tvaru pozemku. Oplocení bylo lemováno záhonem s keři, vyšší patro dřevin bylo situováno v zaobleném nároží a také v severozápadní části zahrady. Obvodový záhon lemoval oblý travnatý palouk vybíhající před terasu. Současná sbírka rostlin je mladšího založení. Nejstarší z nich je zřejmě ořešák královský v severozápadní části zahrady, vysazen pravděpodobně v 60. l. 20. stol. Druhová skladba dřevin s převahou jehličnanů (zejména jalovcem) odpovídá taxonomicky i věkem obnově zahrady po polovině 20. stol.