Areál obsahuje 4 základní celky: ústřední zámeckou budovu s postranními hospodářskými křídly, jižní park se zahradnickým domkem, severní zahradu a vně hrazení dvojici západních rybníčků. Areál je hrazen kamennou zídkou (v severní a severovýchodní části pouze zbytky), pilířové vjezdové brány jsou na ose cesty před zámeckým křídlem ve směru V-Z. Hlavní zámecká budova je obdélná patrová stavba s rizality na severní a jižní straně, orientovanými do dvora. K pravidelné trojtraktové barokní dispozici byly dostavěny stylově klasicistní rizality. Postranní trakty v přízemí mají klasicistní plackové klenby, ve středním traktu na severní straně je schodiště s valenými klenbami. Patro je plochostropé. Výrazný vstupní jižní rizalit je v přízemí průjezdný, v patře pak napojením na stávající trakt dal vzniknou většímu zámeckému sálu. Mělčí severní rizalit má v patře balkón. Krov mansardové střechy (původně s vížkou s lucernou) je barokní, hambalkový, objekt je nepodsklepený. Průčelí jsou zjednodušeně klasicistně členěna, ve vlysu pod tympanonem jižního rizalitu je datování přestavby BHRP.ACP.RENOWYR.ROKU MDCCCLXIX. V křídle východně navazujícím na zámek je chlév či maštal s 5 poli plackových kleneb a severně a jižně vstupy s žulovými portálky. Vznik: klasicismus s přestavbou po pol. 19. stol. Východně navazovala na chlév stodola a seník, zachované již jen v základech. Západní křídlo tvoří obytná jednotka tvořená místností s plackovou klenbou a komorou se segmenty do travers a navazuje chlév (stáj) s 5 poli dodatečných placek do pasů. Vstupy do obou částí ze dvora mají žulová ostění. Vznik 1. pol. 19. stol. s přestavbou 1869. Na západ od chlévů stojí rozvaliny bývalého lihovaru, ze kterého se zachovala část staršího sklepa (snad barokní), studna, ruiny obvodového zdiva a komín. Vznik: 1. pol. 19. stol. s přestavbou na konci téhož stol. Mezi lihovarem a západní kolnou a kočárovnou je západní vjezd do dvora s pilířovou bránou. Kolna a kočárovna je podélný objekt se sýpkovým polopatrem, 3 přízemní místnosti jsou přístupné ze dvora vraty se segmentovými záklenky, průčelí odpovídají době vzniku na konci 19. stol. Dále západně, již na rovině parku, stojí polorozpadlé deputátnické stavení (možná domek zahradníka). Jednotraktová přízemní budova se čtyřmi místnostmi je takřka celá podsklepena valeným sklepem (polozřícený) a měla mansardovou střechu (zřícená). Na jižní straně k ní přiléhal skleník (odstraněn). Dům zachovaný v obvodových zdech vznikl patrně v 1. pol. 19. stol., ve 2. pol. dostavěn. Severně od domu a podél severní terasní zdi parku jsou ve zbytcích zdiva zachovány pozůstatky menších hospodářských budov. Zámecký park se rozkládá na jižní straně na vyvýšené terase, jejíž opěrná zeď má ve středu ústupek s oblými rohy s centrálním kamenným schodištěm. Po stranách ústupku je ve svahu terasy dvojice malých valených sklípků. Z původní půdorysné parkové úpravy barokního původu se nedochovalo nic. Kamenná obvodová zeď parku vybíhá v ose schodiště a kolmé ose na jižní a východní straně ve výstupky s oblými rohy. Ve východním je umístěna klasicistní pískovcová socha klečícího světce na podstavci (původně hřbitovní pomník Antonína Panoše, ryt. z Kreuzinfeldu, 1790-1855, majitele zámku, přenesený ze zrušeného hřbitova v Sedlci), dnes zachována v torsu. Na východní straně se vedle pilířové vjezdové brány dochovaly základy a zbytky zdiva snad obytného stavení nejméně klasicistního původu a nejasného určení (není KP). Vně areálu na západní straně je dvojice rybníčků v nestejné úrovni, oddělených hrází. Horní rybník má do jižního svahu kamennou opěrnou zeď. Na západ od chlévů stojí rozvaliny bývalého lihovaru, ze kterého se zachovala část staršího sklepa (snad barokní), studna, ruiny obvodového zdiva a komín. Vznik: 1. pol. 19. stol. s přestavbou na konci téhož stol. Mezi lihovarem a západní kolnou a kočárovnou je západní vjezd do dvora s pilířovou bránou. Kolna a kočárovna je podélný objekt se sýpkovým polopatrem, tři přízemní místnosti jsou přístupné ze dvora vraty se segmentovými záklenky, průčelí odpovídají době vzniku na konci 19. stol. Dále západně, již na rovině parku, stojí polorozpadlé deputátnické stavení (možná domek zahradníka). Jednotraktová přízemní budova se čtyřmi místnostmi je takřka celá podsklepena valeným sklepem (polozřícený) a měla mansardovou střechu (zřícená). Na jižní straně k ní přiléhal skleník (odstraněn). Dům zachovaný v obvodových zdech vznikl patrně v 1. pol. 19. stol., ve 2. pol. dostavěn. Severně od domu a podél severní terasní zdi parku jsou ve zbytcích zdiva zachovány pozůstatky menších hospodářských budov. Zámecký park se rozkládá na jižní straně na vyvýšené terase, jejíž opěrná zeď má ve středu ústupek s oblými rohy s centrálním kamenným schodištěm. Po stranách ústupku je ve svahu terasy dvojice malých valených sklípků. Kamenná obvodová zeď parku vybíhá v ose schodiště a v kolmé ose na jižní a východní straně ve výstupky s oblými rohy. Ve východním je umístěna klasicistní pískovcová socha klečícího světce na podstavci (původně hřbitovní pomník Antonína Panoše, ryt. z Kreuzinfeldu, 1790-1855, majitele zámku, přenesený ze zrušeného hřbitova v Sedlci), dnes zachována v torsu. Z původní půdorysné parkové úpravy barokního původu se nedochovalo nic. Na východní straně se vedle pilířové vjezdové brány dochovaly základy a zbytky zdiva snad obytného stavení nejméně klasicistního původu a nejasného určení (není KP). Vně areálu na západní straně je dvojice rybníčků v nestejné úrovni, oddělených hrází. Horní rybník má do jižního svahu kamennou opěrnou zeď.