zámek

Katalogové číslo

1000135415

Kraj

Středočeský kraj

Okres

Praha-východ

Obec

Jirny

Část obce

Jirny

Katastrální uzemí

Jirny

Adresa

• Jirny, Zámecká č.p. 1
• Jirny, Zámecká č.p. 121
• Jirny, Zámecká č.p. 122
• Jirny, Zámecká č.p. 123
• Jirny, Zámecká č.p. 125
• Jirny, Zámecká č.p. 126
• Jirny, Zámecká č.p. 151
• Jirny, Zámecká č.p. 2

Typ

zámek

Kategorie

areál

Sloh

baroko; neogotika

Anotace

Panské sídlo s parkem a hospodářským dvorem. Původně středověká tvrz přestavěná renezančně, později v 17. století na barokní zámek. V duchu romantismu došlo k zásadním úpravám v 19. století. V interiéru zámku se dochovaly malby Josefa Navrátila.

Dějiny

První písemná zmínka o existenci vesnice pochází z roku 1350. Pozdější doklady o Jirnech jsou z druhé poloviny 14. století, kdy byla vesnice rozdělena mezi Jakše Balcara (příslušníka pražského rodu Velfoviců) a Peška z Klučova (příslušníka pražského rodu Olbramoviců). V první třetině 15. století jsou informace o Jirnech poměrně kusé. Po celé 15. a 16. století se zde vystřídala řada majitelů. Za třicetileté války byla obec těžce poškozena včetně tvrze s panským dvorem. Roku 1707 došlo k vydražení zadluženého jirenského statku. Novým majitelem se stal klášter dominikánek u sv. Anny na Starém městě Pražském, který zde měl své letní sídlo. V roce 1781, během Josefínských reforem, se klášter zrušil. V následujícím období se v Jirnech vystřídala řada majitelů, teprve v roce 1805 koupil zadlužený statek podnikatel Jakub Veith. Jeho dcera Klára Veithová přinesla Jirny věnem svému manželovi pražskému měšťanovi Martinu Wagnerovi. Roku 1849 zdědila majetek jejich dcera Rosalie Wagnerová z Wallernstädtu. V tomto období došlo k významné přestavbě zámku v duchu pozdního romantismu, založení zámeckého parku a dalším úpravám. Roku 1890 koupil zámek s hospodářským dvorem František Zvěřina. Podle neověřených informací byl v době druhé světové války zámek obsazen německou armádou. Posledním soukromým majitelem před znárodněním v roce 1948 byl Rudolf Zubr, obchodník se dřevem. V období socialismu v zámku sídlila Československá akademie věd, která zde měla svůj depozitář. V roce 2003 prodali potomci posledních majitelů zámek firmě Lettenmayer & Partner, která provedla v následujících letech velmi náročnou a citlivou opravu celého areálu.

Historický vývoj

Zámek v Jirnech prošel složitým stavebně historickým vývojem. Z období středověku se nedochovaly žádné písemné prameny, ve kterých by byla zmínka o existenci zdejšího panského sídla. Na základě dispozičního a tvaroslovného rozboru se dá předpokládat doba vzniku jirenské tvrze do poslední čtvrtiny 14., nebo první třetiny 15. století. V následujícím období byla tvrz dále upravovována. Někdy v průběhu druhé poloviny 16., nebo v 17. století došlo k její přestavbě na jednoduchý zámeček, ke kterému přináležel hospodářský dvůr. Během úprav v 18. století se dispozice zámecké budovy v podstatě ustálila do současné podoby. Zásadní přestavbu v romantickém stylu prodělal zámek v letech 1844 - 47 a následně 1851 - 56. Autorství druhé romantické přestavby se připisuje Ignáci Vojtěchu Ullmanovi. Právě v 50. letech 19. století došlo k velmi zdařilé přístavbě knihovny a sala terreny v historizujícím slohu. V interiéru se z období romantických úprav zámku dochovaly vysoce kvalitní řemeslné prvky (okna, dveře, táflování, podlaha, obklady stropů a stěn a knihovní skříně) a zejména jedinečná malířská výzdoba Josefa Navrátila. V období druhé světové války zámek obsadila německá armáda. V roce 1940 zámek vyhořel, rozsah požáru však nebyl velký. Poté došlo k výstavbě hlídkové věže. Poslední stavební úpravy v druhé polovině 20. století bohužel částečně degradovaly památkovou hodnotu areálu. Interiér byl ochuzen o celou řadu řemeslných prvků, některé části byly rozděleny novodobými příčkami. Z ostatních budov areálu došlo k hluboké degradaci objektů hospodářského dvora. Zanedbaná byla i údržba parku, který zarostl náletovou vegetací. Teprve v posledním období nový vlastník areálu přistoupil k citlivé rekonstrukci všech jeho částí: zámku, pivovaru, hospodářského dvora a parku.

Popis

Areál zámku se rozkládá západně od historického jádra obce, na místě původně samostatné vsi Jiřenec. Zámecká budova stojí mimo zástavbu vesnice, nad mělkým zářezem Jirenského potoka. K její severovýchodní straně přiléhají terasy se schodišti, na které navazuje rozlehlý zámecký park, obehnaný ohradní zdí a částečně plotem. V parku je na potoce několik rybníků a drobné stavby (sklep, studánka grotta a váza). Hlavní vstup do areálu je na jižní straně pilířovou branou s brankou. Východně od ní stával zahradní domek čp. 126, který však byl zbořen (památková ochrana zrušena). Cca čtvrtinu zámeckého komplexu zaujímá rozlehlý hospodářský dvůr, který má zajímavý "zdvojený" půdorys, jehož severozápadní a jihozápadní strany tvořily rovnoběžné budovy, uspořádané ve dvou pořadích za sebou. Na severovýchodní straně dvora, v ose zámecké budovy, stojí obytný objekt čp. 121, patrová sýpka a bývalá konírna čp. 122. Uvnitř dvora stojí na jihozápadě objekt stájí pro hovězí dobytek, na který navazuje dvoumlatá stodola. K ní na severozápadě kolmo přiléhala další stodola, která však byla zbořena. Na vnější straně dvora, na severozápadě je situovaná nejmonumentálnější stavba dvora (čp. 125), původně sloužící jako ovčín, později upravená na chlévy a stáje (památková ochrana zrušena). Ve vnější zástavbě na jihozápadní straně je objekt kočárovny (kolny - památková ochrana zrušena). K ní přiléhaly směrem k severozápadu další budovy, které však zanikly. Na jihovýchodní straně hospodářského dvora stojí novodobě upravená budova dílen (původně chlévy) s obytnou částí čp. 123 (památková ochrana čp. 123 zrušena). Za ní směrem k jihu je umístěna užitková zahrada. K zámeckému areálu patří ještě budova bývalého pivovaru se sladovnou, situovaná podle příjezdové cesty jižně od zámku.

Popis památkové hodnoty

Areál zámku s hospodářským dvorem představuje cenný soubor objektů, který je dokladem stavebního vývoje venkovského feudálního sídla od středověku až po polovinu 19. století. Především zámek je hodnotnou stavbou s dochovanou dispozicí i historickými konstrukcemi. Poslední romantická přestavba z 50. let 19. století vtiskla budově současnou podobu a je vynikajícím dílem architekta českého historismu Ignáce Vojtěcha Ullmanna. Nejvýznamnější součást interiéru zámku tvoří rozsáhlý soubor maleb Josefa Navrátila. Ekonomické zázemí zámku spoluvytvářel hospodářský dvůr, jehož nejcennější součástí je monumentální budova ovčína z 20. - 30. let 19. století, upravovaná v 70. letech 19. století. Urbanistickou koncepci zámeckého komplexu dotváří rozlehlý park v přírodně-krajinářské kompozici.